Bývalý ústavní soudce a spoluautor české ústavy Vojtěch Cepl

Bývalý ústavní soudce a spoluautor české ústavy Vojtěch Cepl | foto: Stanislav Peška, ČTK

Zemřel profesor Cepl, spoluautor Ústavy ČR

  • 172
Ve věku 71 let zemřel ráno v Praze bývalý ústavní soudce a jeden z autorů předlohy Ústavy ČR Vojtěch Cepl. Oznámila to místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Cepl působil jako soudce Ústavního soudu v letech 1993 až 2003.

Bývalý soudce Vojtěch Cepl byl jednou z nejvýznamnějších právních autorit české historie. Přednášel na Univerzitě Karlově a také na mnoha zahraničních školách ve Velké Británii a USA. V červenci 1993 byl jmenován soudce Ústavního soudu.

Mimo jiné patřil mezi hlasité kritiky náhubkového zákona. Zastával názor, že stíhat novináře za zveřejňování odposlechů je nesmysl. "Pokud novinář někoho zveřejněním odposlechu skutečně poškodí, má se to řešit v občanskoprávním řízení, ne policejním vyšetřováním," řekl v únoru MF DNES. - čtěte celý rozhovor

Cepl věřil, že většina pravidel lidského chování vznikla proto, aby spolu lidé mohli lépe žít a spolupracovat. Podobně přistupoval i k právu.

"Jedna z definic práva je ta, že je to umění dobra a spravedlnosti," řekl bývalý ústavní soudce před časem v rozhovoru pro Českou televizi. Právě tyto hodnoty by se podle něj měly do výkladu zákonů vrátit.

"Normy se nesmí vnucovat"

Právo musí podle Vojtěcha Cepla fungovat na základě dobrovolného dodržování zákonů, a nikoli tak, aby se veškeré normy musely vynucovat. Zároveň je podle něj účinnější důsledné dodržování zákonů než exemplární přísné tresty.

Stát pak může fungovat jedině na základě vlády řádu. "Do budoucna bychom se měli zaměřit na vládu práva, nikoli na vládu jedněch nad druhými, jakkoli demokraticky zvolených," uvedl.

Místopředsedkyně ÚS Wagnerová uvedla, že zesnulý Cepl byl neúnavným popularizátorem ideje panství práva a právního státu, jemuž přikládal stejnou důležitost jako demokracii.

"Pro své působení v médiích byl patrně nejviditelnějším ústavním soudcem a právě tímto svým veřejným angažmá pomáhal ukotvení instituce ústavního soudnictví v České republice," dodala. Ceplovu památku dnes uctili i delegáti kongresu ODS v Praze.

Vojtěch Cepl se narodil 16. února 1938 v Praze. V letech 1956 až 1961 studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (PF UK) v Praze, poté pracoval v podniku Transakta.

Od roku 1965 do roku 1967 byl asistentem na katedře teorie státu a práva PF UK, v letech 1967 až 1969 absolvoval postgraduální studium na univerzitě v Oxfordu a výzkumný pobyt na právnické fakultě Michiganské univerzity.

Je autorem řady zákonů a Ústavy ČR

Od roku 1969 až do roku 1993 přednášel na PF UK, kde se zabýval dědickým a bytovým právem a efektivností právních norem. Od ledna 1990 byl proděkanem fakulty pro zahraniční styky a vedoucím katedry občanského práva.

V tomto období pracoval v legislativních radách a komisích na přípravě různých zákonů, občanského zákoníku a Ústavy.

Do roku 1989 byl bezpartijní, do roku 1993 byl členem ODA (členství se vzdal v souvislosti se svým jmenováním ústavním soudcem). V letech 1990-1993 byl členem politického grémia ODA.

Je to nepřátelská osoba, poznamenala si StB

Bývalá StB založila původně na Cepla svazek, neboť se s ním v roce 1971 snažila navázat spolupráci, protože se scházel s lidmi, o něž měla zájem. Pro Ceplův odmítavý postoj spis uzavřela a převedla jej mezi takzvané nepřátelské osoby.

Po roce 1990 nezávislá komise při Federálním ministerstvu vnitra svým nálezem potvrdila, že Cepl nebyl vědomým spolupracovníkem StB. Veřejnosti byl znám z pořadu Člověk a demokracie vysílaném na Českém rozhlasu 6.

S manželkou Zuzanou mají syny Vojtěcha a Matěje. Prvně jmenovaný také pracuje v justici. Do povědomí veřejnosti dostal především díky kauze takzvané justiční mafie, která měla ovlivňovat vyšetřování bývalého předsedy lidovců Jiřího Čunka. - čtěte Ústavní soud vrátil kauzu "justiční mafie" soudci Ceplovi

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video