Jaa i další členy gangu proslavil vlastně až jejich pád v září 1976. Právě tehdy se z něj stal "zabiják s perem". Tak byl Jao označován v čínských médiích, když se ukázalo, že na výšinách moci jej neudrží ani jeho ideologický vliv, ani spojení se svou tchyní Ťiang Čching, vdovou po Maovi. Právě ona byla po svém pádu během procesu "obsazena" do role vůdce "gangu čtyř".
Jao, Ťiang i další dva příslušníci gangu skončili na desítky let v čínských táborech. Ne že by si to nezasloužili. S jejich jmény bývá spojována tzv. kulturní revoluce, jedno z nejchaotičtějších a nejkrvavějších údobí v dějinách komunistické Číny.
Mao byl iniciátorem této revoluce, odstartoval ji však článek od Jaa, který byl novinářem a poté propagandistickým pracovníkem. Deset let, až do roku 1976, pak Čínou otřásaly mohutné kampaně proti "reakcionářům", které podněcovala a řídila úzká klika okolo Maa.
Ale když velké zemětřesení v červenci 1976 zahubilo čtvrt milionu Číňanů, moc Maovy kliky byla otřesena. Tichý převrat po "kormidelníkově" smrti a zatčení gangu byly tečkou za kulturní revolucí. Čínští vládcové přesunuli veškerou vinu i odpovědnost za zločiny revoluce na Ťiang, Jaa a jejich kolegy.
Převrat tedy neoslabil, nýbrž spíše posílil otřesenou moc komunistické strany. Dva roky po pádu Jaa a Ťiang se čínští komunisté vydali cestou reforem, které postupně mění tuto zemi v supervelmoc.
Když byl Jao v roce 1996, po dvaceti letech vězení, propuštěn, působil jako přežitek z jiné epochy. Až do jeho smrti o něm nebylo moc slyšet. Návrat ke gangu by totiž znamenal i návrat k Maovi a jeho často zločinné roli v dějinách novodobé Číny. A Mao je v této komunistické zemi stále ještě uctívaná ikona.
