Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nikdy se nevzdávej, říkával usměvavý hrdina novodobým stíhačům

  13:32aktualizováno  14:54
Tenhle usměvavý a na svůj věk tak vitální chlapík by se měl navždy nesmazatelně zapsat do paměti národa. Hned vedle všech proslulých Fajtlů, Peřinů či Františků. Generál Zdeněk Škarvada, chrabrý bojovník a stíhací pilot ve službách RAF, zkoušený válečnými událostmi i svévolí režimu, zemřel v sobotu 11. května.

Generál Zdeněk Škarvada | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Vidím to jako včera. Ač o holích a s malou pomocí, vždy vzpřímený a s úsměvem na rtech a vtipnými poznámkami usedá ke slavnostní tabuli galavečeře a na druhý den mezi leteckými fandy z celé země na ostravském letišti obdivuje umění vojenských letců na nebi.

Verner: Zemřel jako král

"Takových lidí už na světě moc není. Byl to džentlmen, charizmatická osobnost," vzpomíná na Škarvadu odcházející velitel vzdušných sil a pilot Jiří Verner. Ještě v těchto dnech s kolegy plánoval, že generála "svezou" letecky na připravované Dny otevřených dveří na základně v Čáslavi.

I když Škarvada nebyl podle Vernera tak mediálně známý jako další českoslovenští letci, zasloužil si stejnou pozornost jako oni. "Celý život stál vzpříma a nic ho nezlomilo. A tak, jak žil, tak také zemřel - jako král - ve stoje," dodal Verner.

"Je úžasné vidět, jak jde vývoj nezadržitelně dopředu. To se s eroplány z dob, kdy jsem létal, nedá vůbec srovnat," říkal nadšeně.

Tak ještě loni na podzim v malém předstihu slavil generál Zdeněk Škarvada, bývalý pilot ve službách britského Královského letectva (RAF), své pětadevadesáté narozeniny. Vitální a šťastný mezi těmi, kteří létání propadli. Ostatně Dny NATO v Ostravě se vždy snažil nevynechat.

Pamatuji si přesně ty jeho plamínky v očích, když na mošnovské letiště poprvé přiletěla legendární britská skupina Red Arrows a on jako první ve své parádní uniformě napochodoval přímo na plochu, aby je mohl přivítat. "Řekli mi jen, že tady budou 'rafáci', neváhal jsem," odpovídal vždy na pozdrav Zdeněk Škarvada.

Generál Zdeněk Škarvada  vítá na ostravském letišti britské letce legendární

Generál Zdeněk Škarvada vítá na ostravském letišti britské letce legendární skupiny Red Arrows (září 2006)

Generál Zdeněk Škarvada na galavečeři ke Dnům NATO v Ostravě (září 2012)

Generál Zdeněk Škarvada na galavečeři ke Dnům NATO v Ostravě (září 2012)

Jindy zase slzičky dojetí, když po letech na vlastní oči spatřil znovu na nebi unikátní stroj Hurricane, se kterým za války létal.

Nebo když hodiny vyprávěl o dvě generace mladším britským stíhačům o svých válečných peripetiích. "Potkali jsme hrdinu," kroutili pak pokaždé hlavami nad jeho životním příběhem.

Zemřel Zdeněk Škarvada, jeden z posledních válečných letců

A život generála Škarvadu, toho navenek milého a usměvavého chlapíka, přitom vůbec nešetřil. Vždycky říkával, že by jej ani ve snu nenapadlo, co mu osud přichystá. Přesto až do posledních chvil žil podle svého kréda: "Keep floating!" (Nikdy se nevzdávej!).

Zdeněk Škarvada se narodil 8. listopadu 1917 v Olešnici na Českomoravské vysočině. Vyučil se v letech 1935 až 1937, absolvoval základní pilotní výcvik při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. V roce 1938 se stal polním armádním pilotem a až do nacistické okupace létal u stíhací letky v Pardubicích.

Se začátkem okupace Československa byl 31. března 1939 z armády propuštěn. O tři měsíce později odjel vlakem do Ostravy, aby se pokusil přejít hranice do Polska. Podařilo se.

Zdeněk Škarvada na archivním snímku se svým letounem Hurricane

Zdeněk Škarvada na archivním snímku se svým letounem Hurricane

Na konzulátu v Krakově se přihlásil do československého zahraničního odboje. Na poslední chvíli odmítl transport do Francie a 29. července 1939 vstoupil do polského letectva v Deblinu, kde létal se svým kamarádem Josefem Františkem. Zúčastnil se polsko-německé války a následně padl do zajetí postupující Rudé armády.

Po dlouhém pobytu v sovětské internaci byl společně s většinou československých vojáků "vrácen" a 14. července 1940 odstartoval svou několikaměsíční anabázi do Británie. Vyplul z Oděsy, aby se přes Turecko, Egypt, Indii a Kapské Město kolem Afriky nakonec v říjnu 1940 vylodil v Liverpoolu.

Vyznamenání Zdeňka Škarvady

  • 2x Čs. válečný kříž 1939
  • 2x Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem
  • Čs. medaile Za zásluhy I. stupně
  • Čs. vojenská pamětní medaile (se štítkem VB)
  • Medaile Za hrdinství
  • Kříž obrany státu
  • Záslužný kříž MO III. stupně
  • Krzyz Walecznych (Polsko)
  • The 1939-1945 Star (Británie)
  • Air Crew Europe Star (Británie)
  • War Medal (Británie)
    Defence Medal (Británie)

Zdroj: Vojenský historický ústav

V Británii byl přijat s hodností seržanta do RAF a po výcviku v červenci 1941 přidělen k 310. československé stíhací peruti. Létal na letounech Spitfire i Hurricane.

Při jednom z hlídkových letů nad mořem v okolí ostrovů Scilly musel 4. února 1942 kvůli poruše svého spitfiru vyskočit s padákem do ledových vln Atlantiku.

Po několika hodinách ve vodě ho vylovila německá loď a zbytek války přežil Škarvada v německém zajetí. Prošel několika zajateckými tábory a evakuace posledního z nich v lednu 1945 se pro něj i ostatní zajatce změnila v pochod smrti.

Strastiplnou pouť ukončilo až osvobození zajatců americkými vojáky, následoval přesun do Anglie a pak návrat do osvobozené vlasti a služba v novém československém letectvu.

Od dubna 1947 působil jako instruktor ve Vojenské letecké akademii v Hradci Králové. Až do srpna 1950, kdy byl z politických důvodů v rámci další vlny poúnorových čistek v armádě přeložen do zálohy a degradován. Mohl zastávat jen podřadné práce. Byl vyhoštěn z bytu. Pracoval nejprve u pozemních staveb a později v dolech u České Třebové a v Ostravě.

V rámci rehabilitace mu byla v roce 1965 vrácena hodnost majora v záloze a o rok později i hodnost podplukovníka. Skutečné rehabilitace se však dočkal až v roce 1990, kdy byl povýšen na plukovníka a v roce 2000 jej pak prezident Václav Havel jmenoval brigádním generálem ve výslužbě.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.