Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel „otec dětí ze zkumavky“. Lékař je dával těm, kdo neměli naději

  1:13aktualizováno  1:13
Ve věku 81 let zemřel v sobotu profesor Ladislav Pilka. Lékař přezdívaný „otec dětí ze zkumavky“ se do posledních dní zabýval léčbou neplodnosti. Dnes se i díky němu u nás narodí asi čtyři tisíce dětí ze zkumavky ročně. Tomu prvnímu bude za týden 32 let.

Ladislav Pilka - lékař, vědec a pedagog, díky kterému se v roce 1982 narodilo v Československu první dítě ze zkumavky. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

„V životě jsem se mnohokrát přesvědčil, že zdánlivě nepříznivé náhody se nakonec obrátily v můj prospěch,“ říkával profesor Ladislav Pilka. Stejně to prý bylo i s jeho cestou ke gynekologii, původně preferoval úplně jiný obor. A díky této „náhodě“ se nakonec narodily dva až tři tisíce dětí.

V roce 1982 Ladislav Pilka působil na brněnské ženské klinice a intenzivně se zajímal o metody umělého oplodnění, které tehdy ve světě pomalu začínaly. Konkrétní inspirace přišla o čtyři roky dříve z Velké Británie.

„Jednoho večera jsme s embryologem Honzou Tesaříkem kráčeli ve sklíčeném stavu po Gorkého ulici. Dumali jsme, jak to vymyslet, a v tom přišel náhlý impulz. Co kdybychom upravili vejcovod a spermii s vajíčkem pak přenesli rovnou tam, kde k oplodnění normálně dochází...? Dáme to dovnitř a uvidíme,“ vzpomínal před časem na začátky unikátního postupu.

Díky Pilkově týmu se v Brně 4. listopadu 1982 narodilo v tehdejším Československu i celém východním bloku první dítě - chlapec - takzvanou metodou GIFT.

Napsal jsem nejméně sto výpovědí, vzpomínal lékař

Ladislav Pilka, který v sobotu zemřel ve věku 81 let, se podle svých slov dostal ke gynekologii a porodnictví dokonce proti své vůli. Původně si totiž vyhlédl endokrinologii, ale ani červený diplom mu nepomohl zvrátit tehdejší systém umístěnek. Nejprve se proto ocitl na psychiatrii v Kroměříži a poté v Přílepech u Holešova. V tamním zámečku sídlila jen gynekologie a porodnice.

„Marně jsem si lámal hlavu, jak se odtud dostat. Napsal jsem nejméně stovku výpovědí, ale ředitel je házel do koše, protože za mě neměli náhradu. Postupně mi došlo, že tady nemůžu jen tak tvrdnout, tak jsem si udělal atestaci z gynekologie,“ vzpomíná Pilka v knížce Elita české medicíny na začátky své kariéry. Jeho osud tím byl jednou provždy předurčen.

Po prvním úspěchu se léčbou neplodnosti Ladislav Pilka zabýval vlastně až do své smrti. Naposledy na klinice reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a také na brněnské privátní klinice RIVA. Jako lékař si vyslechl mnoho příběhů zoufalých žen. A podle mnoha svědectví měl pro své pacientky velkou empatii. Věděl, jak zejména ženskou duši bolí neschopnost přivést na svět potomka.

„Mít děti je jednoduše biologický zákon, archetypální vlastnost člověka. Podílet se na léčbě neplodnosti je pro mě úžasný doping. V mém oboru je výsledek velmi zjevný. Náramná věc,“ pochvaloval si původně nemilovanou gynekologii.

Rád žertoval o „obchodním netalentu“

Po profesi lékaře přitom zatoužil už v dětství, přestože jako syn rolníka z Hradčovic na Uherskobrodsku neměl mezi svými předky jediného lékaře. Dokonce si přesně pamatoval chvíli, kdy na medicínu poprvé pomyslel. „Bylo to tuším v šesté třídě, kdy mi znenadání bleskla hlavou myšlenka, že bych rád léčil lidi,“ popisoval.

Profesor Pilka až do konce života se zápalem diskutoval a psal o etických otázkách náhradního mateřství. Zasvěceně odhadoval další pokrok medicíny v oblasti umělého oplodnění. Ve volném čase jezdil na oblíbenou Vysočinu, otec jedné dcery se těšil ze svých dvou vnuků.

Navzdory množství poct žil nenápadně a přátelé vzpomínají na jeho laskavý humor. Rád třeba žertoval o svém „obchodním netalentu“. Jednou s úsměvem vyprávěl, jak pohádkově mohl být bohatý: „To za mnou přišel jistý muž a odpřísáhl, že jestli jeho žena otěhotní, do smrti mě zabezpečí. Ten chlapík byl sice velice bohatý, ale bohužel také velmi nemocný a velmi starý, takže to nevyšlo.“

Co Ladislavu Pilkovi vyšlo, je, že výrazně vstoupil do dějin nejen českého lékařství a pomohl tisícovkám rodin naplnit „biologický zákon“.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.