Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel nejslavnější špion NDR Markus Wolf

  14:25aktualizováno  14:25
V Berlíně zemřel nejslavnější východoněmecký špion Markus Wolf. Bývalému generálovi Stasi, jemuž Západ pro jeho vynikající krytí přezdíval "muž bez tváře", bylo 83 let. Příčina smrti nebyla zveřejněna.

Markus Wolf | foto: ČTK

Wolf podle DPA zemřel "poklidně ve svém berlínském bytě".

Kdysi patřil ke špionážním esům NDR. Třicet let, až do roku 1986, řídil zahraniční aktivity Stasi a zároveň byl zástupcem jejího šéfa Ericha Mielkeho.

Ze zahraniční rozvědky udělal podle expertů vysoce efektivní instituci, nejlepší v tehdejším komunistickém bloku. Například v západním Německu se jí podařilo propašovat agenty do nejvyšších pater státní správy.

Bezpochyby nejznámějším z nich byl Günther Guillaume, blízký spolupracovník tehdejšího kancléře Willyho Brandta. Jeho odhalení v roce 1974 znamenalo pro Brandta politický pád.

Nejen v Bonnu uměly téměř čtyři tisícovky Wolfových agentů získat informace. Spolehlivé zdroje měla východoněmecká špionáž i ve Vídni, Vatikánu či v centrále NATO.

Dva útěky do Moskvy
Markus Johannes Wolf, zvaný také "Mischa", se narodil 19. ledna 1923 v západoněmeckém Hechingenu v rodině komunistického lékaře a spisovatele židovského původu Friedricha Wolfa.

Ten bezprostředně po nástupu nacistů unikl před téměř jistou smrtí i s rodinou do Švýcarska a Francie a později do Sovětského svazu.

Do Německa se Markus Wolf vrátil v roce 1945 v rámci jedné z prvních skupin exilových komunistů. Předtím v Moskvě studoval letecké inženýrství a údajně navštěvoval školu výkonného výboru Kominterny.

Hned po návratu do vlasti začal pod krycím jménem pracovat v nově vzniklém Berlínském rozhlase, pro který například vytvářel zpravodajství o Norimberském procesu s prominenty nacistického režimu.

V roce 1949, po vzniku samostatné NDR, přesídlil na dva roky na východoněmeckou ambasádu do Moskvy. Po návratu do Berlína se podílel na vybudování východoněmecké špionážní sítě v zahraničí. Brzy nato její vedení převzal a stal se prvním zástupcem obávaných ministrů státní bezpečnosti Ernsta Wollwebera a Ericha Mielkeho.

Spokojený důchod
Z tajných služeb odešel Wolf na vlastní žádost v roce 1986 do penze. O návrat do vysoké politiky se neúspěšně pokusil o tři roky později, kdy si chtěl navléci háv komunistického reformního politika.

Těsně před sjednocením Německa emigroval podruhé ve svém životě do Moskvy, protože se bál zatčení. Do Německa se ovšem vrátil už v roce 1991 krátce poté, co mu odmítlo politický azyl udělit sousední Rakousko.

V roce 1993 byl v Düsseldorfu odsouzen k šesti letům odnětí svobody za vlastizradu a korupci, rozsudek však později nejvyšší soud zrušil. V dalším procesu v roce 1997 byl uznán vinným z omezování osobní svobody, vysloužil si ale pouze podmíněný trest.

V posledních letech se bývalému špionovi nevedlo zle. Napsal a uveřejnil několik poměrně úspěšných titulů o své zpravodajské minulosti, byl i vítaným komentátorem dění a hostem různých televizních pořadů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.