Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel legionář Antonín Špaček

  15:46aktualizováno  15:46
Ve věku 89 let zemřel generálmajor Antonín Špaček. Příslušník Československé obrněné brigády bojoval za války v Británii a Francii. Po roce 1948 byl vězněn. Po roce 1989 se zapojil do práce Československé obce legionářské, jejímž předsedou se stal v roce 2001.

Válečný veterán generálmajor Antonín Špaček se dožil 89 let. | foto: Dan MaternaMF DNES

Antonín Špaček se narodil se 23. května 1917 v obci Hradčany, okres Prostějov. Po studiu na obchodní akademii v Prostějově vstoupil do Československé armády. V letech 1937 až 1938 absolvoval záložní důstojnickou školu v Olomouci. Po zabrání Rakouska hitlerovským Německem byla příprava na této škole zkrácena a její absolventi odesláni k různým útvarům.

V září 1938 byl povýšen do hodnosti četaře aspiranta. Když došlo 15. března 1939 k obsazení Československa, byl koncem měsíce propuštěn do zálohy. V té době se aktivně zapojil do ilegální sítě, která pomáhala lidem utíkat z protektorátu do zahraničí.

V roce 1940 opustil republiku tzv. balkánskou cestou - přes Maďarsko, Jugoslávii a Střední východ do Francie. Ve Francii sloužil v 1. československém pěším pluku a zúčastnil se bojů proti Němcům.

Po kapitulaci Francie se s československými jednotkami přeplavil do Velké Británie. Zde absolvoval několik kurzů a v sestavě československé motorizované brigády se zúčastnil obléhání přístavu Dunkerque.

V Anglii se v květnu 1943 oženil s Jean Thomasovou. V květnu 1944 se mu narodil syn Milan.

Po válce ho čekalo vězení a jáchymovské doly
Po skončení války mohl ve vlasti strávit necelé tři roky. V říjnu 1945 se dostal na Vysokou válečnou školu, avšak po únoru 1948 byl ze studia vyloučen a následně propuštěn z armády.

Jeho vyloučení osobně podepsal tehdejší ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Jeho manželka a syn dostali v červnu 1948 ultimátum - do 24 hodin museli opustit území republiky.

V únoru 1949 byl zatčen a dopraven na pověstný "Domeček" na Hradčanech. Vyšší vojenský soud ho odsoudil za velezradu k deseti letům těžkého žaláře, kvůli tomu, že několik dnů před zatčením požádal o propuštění ze svazku armády a o zbavení československého občanství s úmyslem odstěhovat se za svou rodinou do Anglie.

Nejprve byl vězněn na Pankráci, poté na Borech, v trestnici v Opavě a nakonec byl poslán do pracovního tábora do jáchymovských dolů. Po odpykání poloviny trestu ho propustili z vězení.

I nadále pracoval v hornictví, poté u Obvodního podniku bytového hospodářství v Praze 3 jako topič, řadu let dělal domovníka.

Nositel nejvyšších českých i zahraničních řádů
V roce 1969 ho stát rehabilitoval. Po roce 1989 se zapojil do práce Československé obce legionářské, jejímž předsedou se stal v roce 2001.

Během svého života dostal několik nejvyšších našich i zahraničních vojenských vyznamenání. Řád Důstojníka čestné legie Francouzské republiky mu v červnu 2004 osobně udělil prezident Jacques Chirac.

Od prezidenta Klause dostal loni v říjnu Řád Bílého lva. - více zde

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.