Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nepoučitelný marxista Hobsbawm byl možná vůbec nejlepším znalcem 20. století

  8:02aktualizováno  8:02
Ve věku 95 let zemřel v pondělí v Londýně přesvědčený marxista, britský historik Eric Hobsbawm. Dlouholetý člen Komunistické strany Británie se těšil největší popularitě v 60. a 70. letech minulého století, kdy jeho myšlenky poskytly intelektuální oporu levicovému aktivismu na Západě.

HOBSBAWM. Psal strhující knihy plné skvělých analýz, ale názory měl stalinštější než Stalin. | foto: Profimedia.cz

„I když byl mezinárodně uznávaným historikem a rozsah jeho znalostí i podrobných sond do dějin 19. a 20. století byly impozantní, zůstává faktem, že nepřestal hájit totalitní komunistické praktiky i v dobách, kdy to dávno přestalo být moderní nebo prostě jen udržitelné,“ napsal v nekrologu konzervativní deník Daily Telegraph.

Zatímco většina Hobsbawmových přátel opustila komunistickou stranu po sovětském vpádu do Maďarska v roce 1956, slavný historik rudou legitimaci nevrátil. Prý se nechtěl vzdát "úzké intelektuální výšiny", z níž mohl jako marxista pozorovat svět. A také nechtěl zradit památku starých soudruhů, kteří podle něj patřili k "nejlepším lidem na světě", připomíná deník. Nakonec se vzdal členství ve straně až v roce 1991, nedlouho předtím, než se britští komunisté sami zrušili.

Monumentální historické dílo

Hobsbawm proslul především tetralogií s volným názvem Dlouhé devatenácté století. V roce 1962 vydal první díl, Věk revoluce (1789-1848), v roce 1975 Věk kapitálu (1848-1875), v roce 1987 Věk impérií (1875-1914) a nejslavnější díl, analýzu 20. století, nazval v roce 1994 Věk extrémů (1914-1991). Konzervativní skotský historik Niall Ferguson, jehož rozhodně nelze podezřívat ze sympatií ke komunismu, označuje čtyřdílné monumentální dílo na nejlepší úvod do moderních dějin v kterémkoli jazyce.

Britský historik Eric Hobsbawm

Znamenitý diskutér a především znalec neuvěřitelného množství pramenů k moderním dějinám.

Přesto Hobsbawm nepřestal udivovat svou marxistickou vírou. Ještě v 90. letech tvrdil, že komunismus vzdor mnoha chybám přinesl „velké a zcela mimořádné úspěchy“. V roce 1994 otevřeně ocenil Stalinovu diktaturu s tím, že byla daleko pozitivnější než hanebné vládnutí Honeckera nebo Ceaucesca. Stejně vehementně tvrdil, že za poválečný růst vděčí Západ ve skutečnosti Stalinovi, protože mu poskytl zásadní motivaci k rozvoji – strach ze sebe sama. Když se ho televizní moderátor otázal, zda takový pokrok stál i za cenu patnácti, dvaceti milionů obětí režimu, odvětil Hobsbawm: „Nepochybně.“

Snění o říjnové revoluci

Ještě v roce 2002, kdy už bylo informací o životě za Železnou oponou dost a dost, říkával, že se nemůže vzdát svého snu o Velké říjnové socialistické revoluci. "Je to hluboko ve mě. Nedokážu svou víru opustit," říkával. Moderní dějiny chápal jednoduše:  jako boj proti kapitalismu. Tvrdil, že Komunistický manifest Karla Marxe a Bedřicha Engelse je strhující předpovědí dopadů globalizace na společnost na konci 20. století. Vzdor ideologickým klapkám na očích byl špičkovým znalcem historie, a jeho analytické schopnosti a intelektuální převaha nepřestávaly imponovat do konce života.

Narodil se 9. června 1917 v židovské rodině v egyptské Alexandrii.  Matka pocházela z Vídně, otec Leopold Hobsbaum emigroval z Polska. Jméno zkomolil budoucímu historikovi matrikář. V roce 1933 rodina prchla do Británie, a mladý Eric během studia v Cambridgi začal agitovat proti imperialistické válce. Názory korigoval až během vojenské služby poté, co zjistil, že jej nikdo v jeho jednotce nebere vážně. Díky komunistickému přesvědčení nemohl působit ve zpravodajské službě, což zbrzdilo jeho poválečnou akademickou kariéru.

Britský historik Eric Hobsbawm

ZDÁNÍ KLAME. Ještě loni vydal jako 94letý hned dvě knihy.

V pravicové britské společnosti narážel i v následujících desetiletích, a postupně množil své omyly. Například v roce 1990 označil nacionalismus za vyhaslý evropský problém. Za pár měsíců nato vypukla válka v bývalé Jugoslávii. Postupně se proměnil v žijící legendu levicové ideologie. Byl však také skvělým znalcem džezu, o němž psal pravidelné sloupky od roku 1947. Vydal o něm knihy Džezová scéna (1959) a Neobyčejní lidé, odpor, odboj a džez (1998). I po pádu komunismu trval na svém – kapitalismus je podle něj vyřízen. Nepřestával psát ani po devadesátce – v roce 2007 vydal knihu Globalizace, demokracie a terorismus, a ještě loni v 94 letech stihl vydat hned dvě knihy: Amerika, válka a boj za globální nadvládu a Jak změnit svět: příběhy Marxe a marxismu.

"Byl impozantní figurou. Měl vysokou postavu, nosil archaické brýle a na hlavě měl až do konce života záplavu dlouhých šedin jako nějaký dirigent. Hovořil podmanivým hlasem, který byl jedinečnou kombinací bloomsburského a východoevropského přízvuku. Jeho dům v Hampsteadu se stal poutním místem všech levicových intelektuálů," končí nekrolog Daily Telegraph.

Přeložil Rostislav Matulík



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.