Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel bývalý kancléř západního Německa Helmut Schmidt. Bylo mu 96 let

  15:41aktualizováno  19:48
Ve věku 96 let zemřel bývalý německý kancléř Helmut Schmidt. S odvoláním na jeho ošetřujícího lékaře o tom informovala agentura DPA. Sociálnědemokratický politik stál v čele spolkové vlády v letech 1974 až 1982. Jeho smrt zdrtila stovky Němců i evropské politiky. „Zasloužil se o naši zemi,“ pronesla kancléřka Angela Merkelová.

Německý kancléř Helmut Schmidt při setkání s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou ve Versailles (1982) | foto: AP

Schmidtův zdravotní stav se v posledních dnech výrazně zhoršil a podle lékařů už nebyla naděje, že by se zotavil. Šestadevadesátiletý bývalý kancléř byl letos dvakrát hospitalizován, od zářijového propuštění z nemocnice zůstal v domácí péči lékařů. Ti předpokládali, že doma dokáže znovu nabrat sílu.

To se však nestalo, nyní se naopak stav bývalého kancléře výrazně zhoršil. „Jen zřídka je při vědomí, navíc má vysokou horečku,“ uvedl v úterý podle televize N24 Schmidtův osobní lékař Heiner Greten. Podle něj nebyla naděje, že by se bývalý kancléř ještě mohl uzdravit.

Schmidt byl také náruživým kuřákem, podle serveru Wikipedia začal kouřit v 10 letech a kouřil více než 40 cigaret denně.

Truchlí stovky Němců i politici napříč Evropou

Schmidtovo úmrtí vyvolalo v Německu velké pohnutí. „Jako mnoho lidí v Německu jsem i já smutná ze zprávy, která k nám dorazila z Hamburku,“ řekla na mimořádné tiskové konferenci kancléřka Angela Merkelová.

„Helmut Schmidt byl politickou institucí Spolkové republiky. Byl také instancí, jejíž rady a úsudky pro mě něco znamenaly. Zasloužil se o naši zemi. Nikdy to nezapomeneme,“ uvedla viditelně pohnutá Merkelová.

Smutek nad Schmidtovou smrtí a soustrast rodině vyjadřují na Twitteru stovky Němců. Hashtag „HelmutSchmidt“ se odpoledne stal nejsledovanějším výrazem mezi německými uživateli této sociální sítě.

Fotogalerie

„Byl to především demokrat, muž, který věděl, že svoboda znamená i zodpovědnost, a který této zodpovědnosti dostál. Svým postojem se tak stal vzorem pro miliony lidí,“ řekl německý prezident Joachim Gauck.

Chvála na Schmidta přichází i z tábora jeho politických odpůrců. „Jako zkušeného pozorovatele a komentátora politického dění, který se nesnažil věci zkrášlovat, si ho veřejnost vážila až do poslední chvíle. Jeho fundované analýzy a jeho neomylný rozhled z něj dělaly cenného rádce,“ uvedl generální tajemník Křesťanskodemokratické unie Peter Tauber.

Francouzský prezident François Hollande Schmidta označil za velkého Evropana. „Jestliže existuje euro, vděčíme za to Helmutu Schmidtovi,“ poznamenal Hollande.

„Helmut Schmidt byl opravdový státník, jeden z těch, kteří se zasloužili o vznik dnešní Evropské unie, a jako takového by jej měla mít v paměti i dnešní mladá generace. Samozřejmě si jej budu pamatovat také jako výjimečnou osobnost evropské sociální demokracie, s níž jsem měl vzácnou příležitost se osobně setkat. Jeho pohled a myšlení nám budou při řešení výzev, před kterými dnešní Evropa stojí, chybět,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka.

Připravil půdu pro zavedení eura

Schmidt byl ministrem financí ve vládě prvního německého sociálnědemokratického kancléře Willyho Brandta, v roce 1974 svého stranického kolegu vystřídal v kancléřské funkci. Během jeho vlády postihla i Německo vleklá naftová a hospodářská krize i řada teroristických atentátů tzv. Frakce Rudé armády.

Spolu s francouzským prezidentem Valérym Giscardem d’Estaing patřil k zakladatelům Evropského měnového systému, který vytvořil předpoklady pro pozdější zavedení eura.

Když roku 1977 Sovětský svaz rozmístil v Evropě rakety SS-20, snažil se Schmidt prosadit, aby je buď opět stáhl, anebo aby zde odpovídající rakety umístily i USA.

Tím se rozešel s většinou své strany a ze sporů vznikla Strana zelených. Záměr přesto následující pravicové vlády prosadily.

K předčasnému konci Schmidtovy politické kariéry významně přispěla hospodářská recese, která v sedmdesátých letech zasáhla svět. V jejím důsledku byla německá vláda nucena sáhnout k opatřením, která prohloubila napětí uvnitř samotné SPD i v rámci vládní koalice.

Problémy vyvrcholily v září 1982 odchodem FDP z vlády a zformováním menšinového kabinetu, v němž byl Schmidt kancléřem i ministrem zahraničí. Prvního října byl ale Schmidt jako první a dosud jediný poválečný předseda německé vlády sesazen parlamentem a nahrazen křesťanským demokratem Helmutem Kohlem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.