Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel bývalý německý kancléř Helmut Kohl, architekt sjednocení země

  17:21aktualizováno  17:21
Ve věku 87 let zemřel v pátek ve svém domě v Ludwigshafenu bývalý německý kancléř Helmut Kohl. Informoval o tom německý deník Bild. V čele německé vlády stál Kohl v letech 1982 až 1998 a významnou měrou se zasloužil o znovusjednocení Německa v roce 1990.

Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka. Jeho zdraví se zhoršilo v roce 2008, kdy po operaci kolena upadl a utrpěl poranění mozku. Na veřejnosti se poté objevoval na invalidním vozíku.

„Truchlíme. #RIP #HelmutKohl,“ napsala na Twitteru strana CDU a připojila fotografii svého bývalého předsedy, kterého v roce 1998 ve funkci vystřídal současný ministr financí Wolfgang Schäuble a následně nynější kancléřka Angela Merkelová.

Fotogalerie

Právě Kohl si všiml v devadesátých letech mladé východoněmecké političky Merkelové a výrazně přispěl k jejímu vzestupu do nejvyšších pater politiky. Současné kancléřce se i přezdívalo „Kohlovo děvčátko“. V lednu 1991 z ní udělal ministryni pro záležitosti žen a mládeže. O tři roky později jí svěřil resort životního prostředí.

V roce 1999 propukla aféra s financováním CDU, když se ukázalo, že strana měla černé fondy s vědomím tehdejšího předsedy Kohla. „Kancléř sjednotitel“ přiznal, že osobně přijímal peníze od anonymních dárců a následně se z politiky stáhl. Do čela strany pak byla v dubnu 2000 zvolena Merkelová.

Velký Němec, velký Evropan

Němečtí politici oceňují Kohla jako kancléře znovusjednocení Německa a velkého Evropana. Nesmazatelně se podle nich zapsal do německých dějin. „Zemřel skutečně velký Němec a především velký Evropan,“ napsal na Twitteru německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD). „V Helmutu Kohlovi jsme ztratili velkého Evropana,“ reagoval v podobném duchu kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz.

„Helmut byl skála,“ uvedl bývalý americký prezident George Bush starší, který byl šéfem Bílého domu v letech 1989 až 1993, tedy i v době znovusjednocení Německa. „Byl to muž, kterého považuji za jednu z největších vůdčích osobností poválečné Evropy,“ uvedl v prohlášení 93letý Bush, který nese společně s Kohlem zásluhu na sjednocení Spolkové republiky s Německou demokratickou republikou v roce 1990. „Helmut byl skála, silná a stabilní,“ dodal.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker o Kohlovi prohlásil, že naplnil evropský dům životem a to nejen proto, že stavěl mosty na západ i na východ, ale také proto, že nikdy nepřestal navrhovat ještě lepší plány pro budoucnost Evropy.

„Bude nám chybět, neboť on byl Evropa,“ uvedl Juncker v tiskové zprávě napsané v němčině. Bez Kohla by podle předsedy Evropské komise nevznikla mimo jiné společná evropská měna euro. „Od začátku pochopil, jaký politický a hospodářský význam, jakou neocenitelnou hodnotu a šarm jednotná měna pro náš kontinent má,“ uvedl Juncker.

Německou jednotu, „za kterou mu vděčíme jako nikomu jinému“, vnímal Kohl podle šéfa Evropské komise jako „součást evropského projektu“. Přitom vždy podle něj dbal i na názor menších zemí. Na uctění památky Helmuta Kohla nechal předseda EK spustit na půl žerdi vlajky Evropské unie na budovách evropských institucí.

Česko-německé vztahy

Kohl se narodil 3. dubna 1930 v Ludwigshafenu na západě Německa. Po druhé světové válce vystudoval práva, politologii a historii. Do politiky vstoupil v roce 1960, kdy začal pracovat v městské radě v rodném městě. Na přelomu 60. a 70. let byl ministerským předsedou spolkové země Porýní-Falc.

Od roku 1973 byl předsedou křesťanských demokratů a ve funkci kancléře, kterou zastával v letech 1982 až 1998, rozhodujícím způsobem přispěl k opětovnému sjednocení Německa.

Helmut Kohl: z outsidera státníkem, hřmotný kancléř nadchl Sověty i USA

Kohl se výrazně zapsal také do česko-německých vztahů.

V roce 1992 byla podepsána nová československo-německá smlouva o sousedských vztazích a na sklonku jeho vlády v roce 1997 dlouho vyjednávaná česko-německá deklarace, která pojmenovávala některé sporné body týkající se rozbití Československa, nacistické okupace a poválečného odsunu Němců.

Vztahy mezi oběma sousedy za Kohlovy éry rovněž poznamenaly spory o dlouho odkládané odškodnění českých obětí nacistické perzekuce.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.