Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel sovětský reformátor a pozdější gruzínský prezident Ševardnadze

  10:59aktualizováno  17:16
Zemřel bývalý sovětský ministr zahraničí a gruzínský prezident Eduard Ševardnadze. Bylo mu 86 let, skonal po dlouhé nemoci. Během působení v kabinetu sovětského prezidenta Michaila Gorbačova zastával post šéfa diplomacie a prosazoval reformy.

Úmrtí někdejšího politika oznámila ruská rozhlasová stanice Echo Moskvy a o něco později to podle ČTK potvrdila i Ševardnadzeho tajemnice Marina Davitašviliová.

Fotogalerie

Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov podle agentury Reuters vyjádřil lítost nad odchodem „přítele a mimořádně talentované osobnosti“. „Ovládal umění oslovit různé lidi, mladou i starou generaci. Byl chápavý, s gruzínským temperamentem,“ řekl Gorbačov.

Kondolenci rodině i gruzínskému lidu zaslal i ruský prezident Vladimir Putin.

Ševardnadze má být podle dohody rodiny se státními úřady pochován v gruzínské metropoli Tbilisi v neděli 13. července, uvedla tajemnice zesnulého politika. Přesné místo posledního odpočinku ještě nebylo stanoveno, prý ale není vyloučeno, že jeho ostatky budou uloženy v zahradě vily, kde žil od svého politického pádu a kde se nalézá hrob jeho manželky. Přání být pochován po boku své choti, která zemřela před deseti lety, vyslovil bývalý prezident i v jednom novinovém rozhovoru. Prohlásil tehdy, že prý nestojí o hrobku v Panteonu gruzínských hrdinů.

Bílá liška zpod Kavkazu

Ševardnadze se narodil v roce 1928, ve dvaceti vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Jako kariérní komunista stoupal po žebříčku funkcí. Provázela ho pověst bojovníka proti korupci, která roku 1972 stála post prvního tajemníka gruzínských komunistů Vasilije Mžavanadzeho. Ševardnadze zaujal jeho místo.

Coby gruzínský „satrapa“ z Moskvy řízeného impéria Ševardnadze tvrdě postupoval vůči protikomunistickým disidentům, jeho vláda uvěznila například Zviada Gamsachurdiu, který se později stal prvním demokraticky zvoleným gruzínským prezidentem.

Ševardnadze se pak dostal do Ústředního výboru KSSS a když se roku 1985 uvolnila pozice ministra zahraničí, Michail Gorbačov ji nabídl právě "Bílé lišce", jak zněla Ševardnadzeho přezdívka. Z tvrdého komunisty se stal reformistou a jedním z otců perestrojky. Na sklonku studené války odmítal udržet východní mocenský blok intervencemi do sovětských satelitů.

Rozporuplná osobnost

Ševardnadze přežil několik pokusů o atentát a svět si často lámal hlavu nad tím, zda je reformovaným komunistou, pouhým pragmatikem či obratným diktátorem. Západ mu občas vyčítal do jisté míry autoritářské postupy a tvrdost k opozici, dokázal ale zlepšit bezpečnostní situaci v zemi. Neodvrátil však občanskou válku se stoupenci Gamsachurdii a země utrpěla v důsledku válek v Abcházii a Jižní Osetii. V Abcházii osobně řídil obranu abchazské metropole Suchumi a stáhl se až po jejím pádu. Válku, která si v letech 1992-1993 vyžádala na 10.000 životů, považoval za jednu z největších proher svého života, uvádí ČTK.

V únoru 1990 Ševardnadze jako sovětský šéf diplomacie podepsal se svým československým protějškem Jiřím Dienstbierem dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa. Odmítl nabídku na azyl v Německu.

Do čela rozbouřené Gruzie se dostal jako šéf přechodné Národní rady v roce 1992 po odstoupení prezidenta Zviada Gamsachurdii. Funkci prezidenta Ševardnadze zastával v letech 1995-2003, v té době dvakrát navštívil Česko. Vrátil Gruzii alespoň částečnou stabilitu, v posledních letech vlády už moc nevycházel ze své rezidence. Jeho popularita začala postupně klesat kvůli chudobě, separatismu a bující korupci.

 V roce 2003 ho takzvaná revoluce růží donutila kvůli údajnému zfalšování parlamentních voleb odstoupit. Převrat vynesl k moci dnes už také bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho. Toho Ševardnadze vinil z rozpoutání rusko-gruzínské války o Jižní Osetii, Rusy zase kritizoval za následné odtržení těchto území, napsala ČTK.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.