Případ manželů Rosenbergových, jediných civilistů v dějinách USA, kteří byli popraveni za špionáž, byl jednou z největších afér během prvních let studené války. Komunisté Rosenbergovi byli usvědčeni ze spolupráce se sovětskými tajnými službami, obvinění však až do své smrti v roce 1953 odmítali.
Ukradená bomba. Jak se Rusům podařilo okopírovat atomovku |
Hlavním svědkem obžaloby byl právě Greenglass, který sloužil v americkém jaderném středisku v Los Alamos. Rosenbergovým předal informace o vývoji jaderné zbraně včetně popisu rozněcovacího mechanismu bomby. Tajné materiály se přes další prostředníky nakonec dostaly až sovětskému vicekonzulovi v USA Anatoliji Jakovlevovi.
Greenglass se až v roce 2001 přiznal, že v roce 1951 proti své sestře Ethel Rosenbergové křivě svědčil, protože si chtěl vysloužit mírnější trest a uchránit před stíháním svoji manželku Ruth. Soud ho poslal do vězení na 15 let, propuštěn byl po deseti letech. Jeho sestra a její manžel skončili v roce 1953 na elektrickém křesle.
V knize The Brother reportéra New York Times Sama Robertse se Greenglass svěřil, že necítí žádnou lítost nad tím, co jeho křivé svědectví způsobilo. „Nezajímá mě to, spím dobře,“ nechal se slyšet Greenglass. Jen hloupost Rosenbergových podle něj znemožnila variantu, aby se trestu smrti vyhnuli. Greenglasse prý navíc k nepravdivému svědectví donutil žalobce Roy Cohn.
Greenglass se stal v Americe symbolem zrady. Dokonce se proslavil natolik, že ho ve svém snímku Zločiny a poklesky z roku 1989 připomněl i Woody Allen. Postava Allena ve snímku o svém nevlastním bratrovi říká: „Mám ho rád jako bratr David Greenglass.“
