Byl to takový nenápadný starší muž, který jen občas vycházel se svého mnichovského bytu. V únoru 2012 však Cornelius Gurlitt šokoval svět. Zjistilo se, že za zdmi svého příbytku v srdci Bavorska schraňuje přes 1 400 vzácných obrazů moderního umění.
Nyní, dva roky po šokujícím objevu Gurlitt zemřel. Smrt kontroverzního sběratele umění, který poslední dva roky života strávil u soudu, potvrdil jeho mluvčí Stephan Holzinger agentuře DPA.
Gurlitt byl několik měsíců vážně nemocný a sílu už mu zřejmě nedodalo ani rozhodnutí soudu z minulého měsíce, že by mu měla být vrácena většina obrazů, o které přišel v zimě 2012 (více o rozhodnutí soudu zde)
Verdikt však neznamenal, že by Gurlitt byl navždy očištěn. Soud dál hodlal vyšetřovat, zda se německý sběratel nedopustil daňových úniků. A nešlo jen o možné mezery v placení daní. Pro mnohé byl mnohem horší fakt, jak Gurlitt k nebývalému majetku přišel. Obrazy zdědil po svém otci, obchodníku s uměním Hildebrandovi Gurlittovi, který pracoval pro nacistický režim.
Neznámá díla od Chagalla i Picassa
Gurlitt starší údajně řadu uměleckých děl zabavil během druhé světové války vlastníkům židovského původu. Gurlittova "obýváková" galerie byla oceněna na zhruba miliardu eur (asi 27,5 miliardy korun). Cornelius Gurlitt se od mládí mohl kochat pohledem na díla umělců jako jsou Canaletta, Eugen Delacroix, Henri Matisse nebo Marc Chagall.
Před několika měsíci se navíc zjistilo, že v Gurlittově salcburském domě jsou další více než dvě stovky vzácných maleb a soch, třeba od Clauda Moneta, Pabla Picassa nebo Augusta Rodina, připomněla ČTK.
Gurlitt svá díla celý život tajil, nevěděl o nich takřka nikdo. Krátce před smrtí mu soud zabavená díla začal vracet i proto, že slíbil prověření jejich původu. Ujistil soud, že pokud pocházejí z ukradeného majetku, díla vrátí rodinám původních majitelů. Podle historiků umění bylo mezi Gurlittovými obrazy zhruba 500 děl, která zřejmě zabavili nacisté židovským majitelům.
