Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel cestovatel Jiří Hanzelka

  9:55aktualizováno  9:55
Ve věku 82 let zemřel v Praze na plicní embolii cestovatel a spisovatel Jiří Hanzelka. Spolu s Miroslavem Zikmundem se proslavil cestami po Africe, Asii či jižní Americe, které po válce podnikali v automobilech značky Tatra.

Podle Radiožurnálu skonal Jiří Hanzelka v sobotu v pražské nemocnici.

Po rodákovi ze Štramberka zůstalo rozsáhlé dílo, které jemu i Zikmundovi zajistilo světové renomé.

Oba cestovatelé navštívili téměř sto zemí světa. Knihy o jejich putování vyšly ve 143 vydáních, v jedenácti jazycích v celkovém nákladu 6,5 milionu výtisků.

Hanzelka se Zikmundem uspořádali více než 2000 besed, natočili přes 150 krátkých filmů a čtyři filmy celovečerní, připravili bezpočet rozhlasových a novinových reportáží, pořídili tisíce fotografií.

Na zřejmě svou nejslavnější cestu se Hanzelka se Zikmundem vydali v dubnu roku 1947. Během tří let tehdy v Tatře 87 projeli 44 zemí Evropy, Afriky a Jižní Ameriky.

Tatrovce zůstali věrni i při své další expedici. V letech 1959 až 1964 procestovali Tatrou 805 Asii, Austrálii a Oceánii.

Další práci cestovatelské dvojice zastavila normalizace. Za účast na "pražském jaru" nesměli publikovat a řada knih tak zůstala v rukopisech nebo musela vyjít v samizdatu.

Jiří Hanzelka prošel sedmdesátými a osmdesátými lety jako sadař či topič. V roce 1977 podepsal Chartu 77.

Za své celoživotní dílo byl v roce 1999 vyznamenán medailí Za zásuhy.

DOBRODRUŽNÉ PUTOVÁNÍ HANZELKY A ZIKMUNDA

Odvěká touha poznat, co je za devatero horami a devatero řekami, vedla dva tehdy neznámé mladé inženýry, kamarády z vysokoškolských studií, k myšlence uskutečnit cestu kolem světa.

Na svou první objevnou pouť vyrazili Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka 22. dubna 1947. Kolem světa to sice nebylo, "jen" do Afriky a Latinské Ameriky, ale i tak postupně proslavili Československo daleko za jeho hranicemi.

"Je to od vás krásné, že jste svou cestu věnovali Leninově památce," radovali se prý obyvatelé jednoho sovětského městečka, když jim na besedě cestovatelé sdělili datum, kdy vyrazili na svou první výpravu.

Dlouho jim pak oba dobrodruzi museli vysvětlovat, že datum odjezdu bylo zvoleno náhodně a že vůbec netušili, že se velký Vladimír Iljič narodil 22. dubna. Dříve než ale mohli vyjet, museli překonat řadu překážek.

Na tom, že by bylo skvělé vypravit se společně na cestu kolem světa, se sice shodli už při svém prvním setkání na schodech Vysoké školy obchodní v Praze v roce 1938, ale s přípravami mohli začít až po válce.

Peníze na výpravu neměli, vymysleli však způsob, jak si během cesty vydělat na její náklady: budou propagovat automobily značky Tatra. Jedním takovým, půjčeným, sami pojedou, budou uzavírat obchodní kontrakty zpřetrhané válkou a také ze svého putování pořizovat písemné, rozhlasové i filmové reportáže, po návratu případně i knihy.

Vypracovaný projekt neochvějně hájili před ministerskými úředníky a uspěli. Získali stipendium ve výši tehdejších 400 tisíc korun a továrna Tatra jim půjčila vůz Tatra 87.

Vyjeli z Opletalovy ulice v Praze a do afrického kontinentu se zakousli ze severu. Z marocké Casablanky pokračovali do Egypta a proti toku Nilu pouští do Súdánu až do skalnaté Etiopie. Přejeli autem celou Núbijskou poušť, což před nimi nikdo nedokázal, vystoupili na nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro.

Tento "kopeček", setkání s trpasličími kmeny v nitru konžského pralesa, ale vlastně celou cestu zachytili též na filmový pás. Na počátku června 1948 se zastavili v Kapském Městě: "Pateho zakoncen africky usek cesty kolem sveta-stop-37 270 kilometru dvaceti sedmi zememi," stálo v telegramu, který poslali do Prahy z nejjižnějšího cípu Afriky.

Přes Atlantský oceán se s tatrovkou přeplavili do Jižní Ameriky. Čtenáře, posluchače a později i filmové diváky zavedli vysoko pod zasněžené vrcholky And i mezi lovce lebek v pralesích Ekvádoru. Na cestách jim často hrozilo nebezpečí vyplývající zejména z neznalosti místních nepsaných zákonů.

Přízeň domorodců si ale dokázali získat tím, že se k nim chovali jako host k hostiteli. Proto se také ze svých cest vraceli nejen s hlavou na krku, ale i s množstvím přátel, kteří se s nimi neradi loučili.

Putování cestovatelů Novým světem skončilo v Mexiku. Hanzelka si zlomil levou ruku v zápěstí a musel odjet domů dříve, ani Zikmund však nemohl v cestě pokračovat. Studená válka vytvořila neprodyšnou železnou oponu a nedovolila československému občanovi, aby vstoupil na půdu Spojených států.

Po tři a půl roce putování světem, které je vedlo 44 zeměmi Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, se oba vrátili domů, kde se stali slavnými. Z cesty vzniklo několik knih, reportáže, filmy, cestovatelé absolvovali stovky besed a rozhovorů.

Mohli se pochlubit i úspěšnou obchodní bilancí. Podle Hanzelky vynesla cesta tehdejšímu Československu přes tři miliony dolarů z uzavřených obchodů. Návrat do vlasti pro dvojici H+Z však neznamenal tečku za cestováním, ale pouhý středník, naznačující touhu obou dobrodruhů v pouti kolem světa pokračovat.

Následovaly cesty do Asie a Oceánie, do Austrálie ale už cestovatelé nedostali víza. Jejich společné výpravy definitivně ukončil rok 1968. Odsouzení sovětské invaze a kritika tehdejšího režimu je umlčely na dvacet let.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.