Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

  9:11aktualizováno  9:11
Po dlouhé těžké nemoci zemřel ve věku 93 let bývalý politik Čestmír Císař. Byl jedním z hlavních představitelů pražského jara 1968, kteří se snažili o přeměnu režimu na "socialismus s lidskou tváří". Nedávno se objevil na oslavě vítězství nového prezidenta Miloše Zemana v sídle Jazzové sekce.

Čestmír Císař na oslavě zvolení Miloše Zemana prezidentem, kterou uspořádala Jazzová sekce. (25. února 2013) | foto: Roman VondroušČTK

Čestmír Císař se ještě před měsícem objevil na oslavě vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě. Přál mu, aby zlepšil pověst Pražského hradu, která podle Císaře v posledních letech utrpěla.

"Byl podle mě v top kondici, i když z pódia mu museli kluci pomáhat," řekl iDNES.cz předseda Jazzové sekce Karel Srp. "Spolupracoval s námi. Namluvil patnáctiminutový pořad o bývalých prezidentech. To nyní vychází i knižně," dodal Srp.

Císař se narodil 2. ledna 1920 v Hostomicích na Teplicku. Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu, poté začal studovat na pražské Karlově univerzitě, kterou však krátce po jeho příchodu nacisté zavřeli. Okupaci přečkal jako účetní.

Po válce vstoupil do KSČ. Působil v kulturněpropagačním oddělení ÚV KSČ nebo na Krajském výboru KSČ v Plzni, kde se podílel na potlačení nepokojů po měnové reformě v roce 1953. O čtyři roky později se stal zástupcem hlavního redaktora Rudého práva a v roce 1961 hlavním redaktorem listu Nová mysl.

Do vysoké politiky se dostal v roce 1963, kdy se stal tajemníkem ústředního výboru KSČ. V letech 1963 až 1965 byl ministrem školství a kultury ve vládě Jozefa Lenárta. Poté byl pro své liberální postoje z funkcí odvolán a poslán do Rumunska jako velvyslanec. Zpět ho povolal na jaře 1968 tehdejší šéf československých komunistů Alexander Dubček, aby se věnoval kultuře a školství.

"Císař na Hrad!" žádali v roce 1968 studenti

Po rezignaci prezidenta Antonína Novotného se Císař stal jedním z prezidentských kandidátů. Podporovali ho především studenti. Přes rostoucí popularitu se Císař s Dubčekem dohodl, že na prezidentskou funkci podpoří Ludvíka Svobodu, který měl respekt Moskvy. Pražské jaro se podle Císaře ale rozvíjelo tak mohutně, až ho "musely převálcovat tanky".

V letech 1968 až 1969 byl předsedou České národní rady. Jako člen reformního komunistického hnutí byl v následujících letech zbaven všech politických funkcí a pracoval v památkové péči. Do politického dění se znovu zapojil v 80. letech v době uvolnění poté, co se v Sovětském svazu dostal k moci Michail Gorbačov.

Císař patřil v roce 1989 k zakladatelům Klubu za demokratický socialismus Obroda. Chtěli se prý podílet na převratu v roce 1989. "Ale ten už byl, bohužel, režírovaný jinak... Brzy jsem zjistil, že tak nějak překážíme," uvedl.

V prosinci 1989 jej Socialistický svaz mládeže navrhl na prezidenta, Císař se ale podle vlastních slov dohodl s Václavem Havlem, že podpoří jeho kandidaturu a vrátí se do diplomacie. Necelý rok působil jako stálý představitel Československa v Radě Evropy. V souvislosti s přijetím lustračního zákona byl odvolán.

V posledních dvaceti letech se Císař věnoval také psaní. Mimo jiné vydal rozsáhlé Paměti s podtitulem Nejen o zákulisí pražského jara.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.