Bývalý politický vězeň a otec senátorky Dagmar Lastovecké byl nemocen už přes rok.
Trpěl cukrovkou a měl problémy se srdcem a s klouby. Před rezignací téměř půl roku svou funkci nevykonával, protože se nemohl pohybovat.
Šestasedmdesátiletý Kessler se definitivně rozhodl složit funkce předsedy i soudce Ústavního soudu v polovině února. Funkční období mu přitom končilo až letos v létě.
Odchod kvůli svému zdraví zvažoval už loni v prosinci, v době, kdy by jeho nástupce stihl ještě jmenovat prezident Václav Havel.
Kessler si to tehdy na poslední chvíli rozmyslel, neboť se prý jeho zdravotní stav zlepšil. Nakonec tedy složil funkci deset dnů po Havlově odchodu.
"Zdeněk Kessler byl významnou osobností českého odborného i veřejného života. Jeho osobnost představuje trvale lidské a mravní hodnoty, na které nikdy nezapomeneme a které nás zavazují k pokračování v jeho díle. Čest jeho památce," uvedl v oficiálním prohlášení Kesslerův nástupce Pavel Rychetský.
Zdeněk Kessler se narodil 29. prosince 1926 v Brně. Jako třiadvacetiletý ukončil studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a stal se podnikovým právníkem.
Kesslera začalo trápit několik nemocí v roce 1960 po návratu z jáchymovských uranových dolů, kde byl nezákonně vězněn komunistickým režimem. Ten ho v roce 1953 odsoudil za velezradu a vyzvědačství k 17 letům vězení. Po propuštění na amnestii musel několik let manuálně pracovat.
Po listopadu 1989 působil jako poslanec a člen předsednictva Federálního shromáždění ČSFR. V roce 1992 se stal soudcem Ústavního soudu ČSFR a o rok později stanul v čele Ústavního soudu České republiky, kde zůstal až do své rezignace.
V roce 2002 mu tehdejší prezident Václav Havel propůjčil Řád T.G. Masaryka.
