Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel bývalý ruský prezident Boris Jelcin

  15:45aktualizováno  20:28
V Moskvě nečekaně zemřel bývalý ruský prezident Boris Jelcin, informovala tisková služba Kremlu. První postsovětská hlava státu se dožila 76 let. V čele země stál Jelcin od roku 1991. O osm let později odstoupil kvůli zdravotním problémům, pravomoci předal Vladimiru Putinovi.

Bývalý ruský prezident Boris Jelcin | foto: Profimedia.cz

Muž, který byl svého času symbolem rodící se ruské demokracie. Ale také prezident, který nezvládl privatizaci státního majetku, přivedl zemi do ekonomického úpadku a v neposlední řadě poslal vojáky do Čečenska. To všechno byl Boris Jelcin.

Boris Jelcin na tenisovém Davis Cupu v Moskvě. Rok 2006.

Prvního února oslavil 76. narozeniny, dnes zemřel. První prezident, kterého si Rusové v roce 1991 zvolili v demokratických volbách, měl dlouhodobé zdravotní potíže. V roce 1996 mu lékaři voperovali pětinásobný bypass.

Jeho skon dnes potvrdil tiskový mluvčí Kremlu Alexander Smirnov, příčinu uvést nechtěl. Agentura Interfax však s odvoláním na nejmenované lékařské zdroje napsala, že někdejšího prezidenta zradilo právě srdce - dostal náhlou zástavu.

Ruské úřady večer oznámily, že se pohřeb Borise Jelcina uskuteční ve středu. Moskva pro tento den zároveň vyhlásila státní smutek, informovala agentura AP.

Poslední léta v ústraní
Boris Jelcin seděl v Kremlu osm a půl roku. Hned v začátcích své vlády - v prosinci roku 1991 - podepsal rozpad Sovětského svazu. Odešel ze zdravotních důvodů v prosinci 1999. Rezignaci tehdy oznámil v emotivním novoročním projevu. Pravomoci předal nepříliš známému premiérovi Vladimiru Putinovi, jenž stojí v čele země dodnes.

Jelcin se svým nástupcem Vladimirem Putinem.

Poslední léta prožil někdejší komunistický politik v ústraní. Většinu času trávil ve své vile za Moskvou, kde ho navštěvovaly dcery s rodinami. Vášnivě četl a věnoval se tenisu. Občas jezdil i lyžovat a předloni si při svém oblíbeném sportu zlomil stehenní kost. I tak vážný úraz překonal.

Tenis byl Jelcinovým celoživotním koníčkem. Na snímku je při utkání v roce 1992.

Poslední rozhovor poskytl před rokem ruské státní televizi. Putinovskou éru, která má v Rusku i po světě řadu hlasitých odpůrců, v něm hodnotil kladně. "Jsem
příznivcem silné ruky, silné prezidentské moci. Bez přísnosti se naše obrovská země rozpadne," řekl.

Rozporuplná postava
Boris Jelcin se narodil v roce 1931. Ve třiceti vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu a s léty stoupal v partajní hierarchii. Přelomovým byl pro něj rok 1985, kdy ho ze sverdlovského oblastního výboru povolal do Moskvy Michail Gorbačov. V prosinci se Jelcin postavil do čela moskevských komunistů.

Vítěz voleb, nový ruský prezident. Rok 1991.

O dva roky později byl kvůli neshodám s Gorbačovem ze všech postů sesazen, ale do politiky se vrátil jako poslanec a dotáhl to až na předsedu Nejvyššího sovětu
(parlamentu) RSFSR.

Z KSSS vystoupil v červenci 1990, v červnu následujícího roku získal v demokratických volbách 57 procent hlasů a stal se prvním postsovětským prezidentem.

Symbolem rodící se ruské demokracie se stal ve chvíli, kdy se v roce 1991 veřejně postavil proti puči, jímž se zastánci tvrdé linie v sovětském vedení pokusili svrhnout Gorbačova. Naproti tomu jeho rozpor s parlamentem v roce 1993 skončil ozbrojeným konfliktem a 146 mrtvými.

Velké věci i závažné chyby
Jeho popularita zřejmě nejvíc utrpěla v roce 1994, kdy poslal ruské vojáky do Čečenska. O dva roky později však ve volbách znovu triumfoval.

Návštěva Paříže, počátek 90. let.

Boris Jelcin zůstane v dějinách Ruska zapsán jako rozporuplná postava. Na jedné straně byl zastáncem demokracie - například svoboda tisku byla v jeho éře mnohem širší než nyní za Vladimira Putina.

Na straně druhé ovšem potomek rolníka a švadleny z vesnice nedaleko dnešního Jekatěrinburgu nezvládl ekonomickou transformaci své země. Rusko prošlo počátkem 90. let divokou privatizací a jeho hospodářství se rychle propadlo. Prezident se nedovedl vypořádat s rozbujelou korupcí a rozkrádáním státního majetku.

Rok 1995, zasedání G7 v kanadském Halifaxu.

Byl také vyhlášen svými faux-pas na mezinárodní scéně, do nichž se dostával hlavně díky přílišné vášni k alkoholu. Televizní kamery ho často zachycovaly ve stavu, kdy ani nebyl schopen chůze.

Nikterak vzácný snímek. Jelcin byl svými problémy s alkoholem pověstnáý.

Jeho stopu v historii dobře vyjádřil v dnešní kondolenci někdejší prezident Michail Gorbačov, s nímž měl Jelcin napjaté vztahy: "Vyjadřuji svou nejhlubší soustrast rodině zesnulého. Na jeho bedrech zůstávají velké věci, které udělal pro svou zemi, ale také závažné chyby," napsal Gorbačov.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na bostonský pochod odpůrců neonacismu přišly tisíce lidí. (19. srpna 2017)
Pochod konzervativců skončil předčasně, ulice Bostonu naplnili jejich odpůrci

Do bostonských ulic se v sobotu vydaly tisíce odpůrců nacionalistů. Provolávali hesla odsuzující neonacismus a nadřazenost bílé rasy. Hlavní akcí měl být ale...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.