Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel ruský expremiér Primakov. Muž, který se pokusil zastavit Putina

  12:33aktualizováno  12:33
V Moskvě po dlouhé nemoci skonal ve věku 85 let bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov. Ve funkci byl osm měsíců v závěru prezidentského působení Borise Jelcina a byl považovaný za jeho možného nástupce. Mocenský boj ale nakonec vyhrál Vladimir Putin.

Mluvčí ruského prezidenta Putina Dmitrij Peskov podle tiskových agentur sdělil, že prezident už vyjádřil soustrast rodině zemřelého.

Primakov se narodil 29. října 1929 v Kyjevě. Po rozpadu Sovětského svazu stál nejprve v čele rozvědky. V letech 1996 až 1998 pak vykonával funkci ministra zahraničí, než ho Jelcin v září 1998 jmenoval premiérem. V čele vlády Primakov zůstal jen do května následujícího roku.

Původně patřil mezi hlavní kandidáty na nástupnictví po Jelcinovi, který si ale za svého následníka vybral tehdy zcela neznámého Vladimira Putina.

Populární Primakov se proti tomu postavil a spolu s vlivným starostou Moskvy Jurijem Lužkovem a řadou gubernátorů založil politickou stranu Vlast - Celé Rusko. V parlamentních volbách konaných v prosinci 1999 ale utrpěl porážku, když jeho stranu předstihla Kremlem narychlo založená strana Jednota. Tato strana o dva roky později Primakovovu stranu pohltila, čímž  vzniklo Jednotné Rusko, vládnoucí partaj Putinova režimu.

Neúspěšný odpor proti náletům na Srbsko

Primakov měl velké zkušenosti, pokud jde o problematiku Blízkého východu, kde také kdysi působil jako zpravodaj hlavního sovětského deníku Pravda, který byl tiskovým orgánem vládnoucí komunistické strany. Toho také hodně využíval první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov a později i Putin.

Putinovi muži

Kdo jsou muži, kteří rozhodují o směřování Ruska a uvádějí do reality rozhodnutí Vladimira Putina? Každý víkend vám iDNES.cz nabízí profil jednoho z představitelů ruské mocenské elity - ať už jde o muže, kteří šéfují bezpečnostnímu aparátu, velí šikům ruských vojáků, řídí hospodářství či propagandu ruského režimu.

Agentura AP připomněla, že Primakov se jako premiér neúspěšně snažil zabránit náletům Severoatlantické aliance na Srbsko s cílem zastavit ozbrojený konflikt v Kosovu.

Do tohoto období se také datuje diplomatický incident, který se zapsal do historie jak „Primakovova otočka“. Primakov byl 24. března 1999 na cestě do Washingtonu, když zjistil, že NATO začalo bombardovat Jugoslávii. Ihned se rozhodl zrušit oficiální návštěvu a nařídil, aby se letadlo nad Atlantickým oceánem otočilo a vrátilo do Moskvy

Primakov měl velký politický vliv už v období Gorbačovovy politiky přestavby. V letech 1989 a 1990 byl dokonce předsedou jedné z komor sovětského parlamentu - Sovětu Svazu. O rok později se stal šéfem sovětské rozvědky a po rozpadu SSSR zůstal v čele této tajné služby i v Ruské federaci, a to až do roku 1996.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Rok od referenda o brexitu. Poctivé lidi nevyhostí, míní Češi v Londýně

Londýn (Od zpravodaje iDNES.cz) Uplynul přesně rok od chvíle, kdy si Velká Británie odhlasovala vystoupení z Evropské unie. Takzvaný brexit uvrhl zemi do nejistoty kterou podpořila vládní...  celý článek

Velká mešita v Mekce.
Saúdové zmařili teroristický útok v Mekce. Jeden z útočníků se odpálil

Saúdská Arábie v pátek zmařila teroristický útok ve Velké mešitě v Mekce. Jeden útočník se vyhodil do povětří poté, co se odmítl vzdát bezpečnostním silám....  celý článek

Jižní Korea otestovala novou raketu středního doletu Hyunmoo-2 (23. června...
Jihokorejci otestovali novou raketu, chtějí držet krok s KLDR

Jižní Korea v pátek provedla zkoušku nové balistické střely středního doletu, kterou země vyvíjí v reakci na rostoucí hrozby ze strany Severní Koreje....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.