Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel komunista Vasil Biľak, který v roce 1968 pozval sovětské okupanty

  8:32aktualizováno  8:32
Ve věku 96 let zemřel v noci na čtvrtek v Bratislavě bývalý vysoký funkcionář Komunistické strany Československa Vasil Biľak. Jeden z hlavních představitelů éry normalizace v Československu patřil v roce 1968 k signatářům "zvacího dopisu", který měl legitimizovat invazi vedenou sovětskými vojsky.

Bývalý československý komunistický politik Vasil Biľak. | foto: Jana MišauerováČTK

Slovenským Hospodářským novinám potvrdil informaci o Biľakově úmrtí politikův zeť. Někdejší normalizační politik zemřel doma.

Předseda českých komunistů Vojtěch Filip uvedl, že by rád vyjádřil upřímnou soustrast všem pozůstalým. "Co se týče historické role Vasila Biľaka, je třeba konstatovat, že není možné měnit historii a je beze sporu faktem, že byl jedním z iniciátorů pozvání sovětských vojsk. Dnešní doba se na zvací akt dívá různými pohledy," uvedl Filip.

Ony "různé pohledy" už Filip nerozvedl. Invaze nicméně byla brutálním porušením mezinárodního práva i suverenity Československa (byť tato suverenita byla v kontextu sovětské velmocenské politiky jen formální). Okupanti při vpádu do země zabili 108 civilistů, 500 jich zranili. Do roka od invaze emigrovalo 70 000 lidí.

"Prosba o účinnou podporu a pomoc všemi prostředky"

Biľak vstoupil ve známost zejména jako spoluautor "zvacího dopisu", který v srpnu 1968 poslala sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi pětice československých konzervativních komunistů. Všechny spoluautory výrazně přežil - Drahomír Kolder, Alois Indra, Oldřich Švestka a Antonín Kapek zemřeli v letech 1972-1990.

"Zvací dopis"

(...) "V této těžké situaci se obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí kontrarevoluce" (...)

Celý zvacího dopisu čtěte na webu Totalita.cz.

Média v minulých letech přinesla zprávu, že Brežněv převzal zvací dopis 3. srpna 1968 v Bratislavě. Tedy krátce po jednání - pro sovětskou stranu neúspěšném - s československými představiteli v Čierné nad Tisou. Na něm Sověti naléhali, aby se KSČ vrátila do Moskvě poslušné linie (sled událostí předcházejících invazi čtěte zde).

Tajný dopis objevil 15. července 1992 šéf Státního archivu Ruské federace Rudolf Pijocha. Podle serveru Totalita.cz byl v zapečetěné obálce s datem 25. 9. 1968, na ní byl vlastnoruční text tehdejšího vedoucího všeobecného oddělení ÚV KSSS (Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu) a pozdějšího generálního tajemníka Černěnka: "Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. Konstantin Černěnko."

Kopii dopisu předal v roce 1992 ruský prezident Boris Jelcin prezidentovi Václavu Havlovi.

Nikdy nelitoval

Vasil Biľak své činy z roku 1968 a po něm pokládal za správné. "Nelituji cesty, po níž jsem kráčel," shrnul například své pocity při svých 85. narozeninách. Do své smrti nepochyboval, že celý život jednal v nejlepším zájmu Československa a jeho lidu. Agentura ČTK připomněla, že Biľak popíral jak to, že by dopis Brežněvovi v Bratislavě osobně předal, tak autentičnost svého podpisu pod dopisem.

Poměrně zajímavě vzpomínal Biľak po Listopadu ve vzácné reportáži - s médii se moc nebavil - v Mladém světě. "Podívejte, když v Praze na aktivu komunistů byl tlak vyhlásit 21. srpen za pamětný den či svátek, byl jsem jediný, který vystoupil, že den vstupu vojsk není sláva pro československé komunisty, ani svátek, ale den hanby a ostudy, protože jsme dopustili, aby tu Sověti a spojenci museli dělat pořádek," řekl. Odkryl tak hodně ze svého uvažování a světonázoru.

1982. Tajemník ÚV KSČ Vasil Biľak (první zprava) při tradičním prvomájovém...

1982. Tajemník ÚV KSČ Vasil Biľak (první zprava) při tradičním prvomájovém průvodu na Letenské pláni v Praze. (1. května 1982)

1968. Vasil Biľak při rozhovoru s příslušníky Lidových milicí při oslavě 20....

1968. Vasil Biľak při rozhovoru s příslušníky Lidových milicí při oslavě 20. výročí Vítězného února. (24. února 1968)

Kvůli pozvání vojsk a potlačení reformního hnutí na konci 60. let čelil Biľak po pádu komunistického režimu ostré kritice i žalobám. Všem obviněním, mimo jiné z vlastizrady, z trestných činů spadajících pod zákon na ochranu míru, stejně jako ze závažných hospodářských deliktů, se mu podařilo uniknout. Podle Biľakova názoru právem - byl prý pronásledován především za své politické názory.

Svou socialistickou vlast podle svého tvrzení nezradil, ale naopak chránil, neboť se v roce 1968 v tehdejší ČSSR "jednalo nikoli o reformu, ale o svržení režimu". Navíc tvrdil, že vojska Varšavské smlouvy by zemi obsadila i bez jeho přispění.

Vasil Bil'ak na sjezdu KSČ z roku 1971:

Loajální prosovětský postoj se Biľakovi ve zlomovém osmašedesátém roce vyplatil, pronikl do nejvyšších státních a stranických funkcí a stal se jedním z nejmocnějších mužů tehdejšího Československa. Povýšil na hlavního ideologa KSČ a člena vůdčích stranických grémií. Z konzervativních pozic neustoupil ani v 80. letech, kdy patřil mezi zásadní odpůrce Gorbačovovy "perestrojky".

V prosinci 1989 byl Biľak po více než 44 letech vyloučen z domovské strany, ale v budoucnost komunismu věřit nepřestal. V roce 1997 prohlásil, že komunisté měli sametové revoluci zabránit ozbrojenou silou, připomněla ČTK.

Sirotek, krejčí, povstalec

Bez odsouzení

Za podpis zvacího dopisu byl Biľak od roku 1991 trestně stíhán. Podle pozdějšího rozhodnutí soudu bylo ale zapotřebí prozkoumat originál dokumentu, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu, to ale ruská strana neumožnila.

Poslední léta svého života Biľak trávil ve své bratislavské vile a psal paměti. Jeho zeť Jozef Ševc vedl v letech 1998 až 2006 Komunistickou stranu Slovenska a byl poslancem slovenské Národní rady.

V lednu 2011 prokuratura v Bratislavě rozhodla o přerušení trestního stíhání Biľaka pro údajnou nemožnost sehnat více svědků z Česka (více čtěte zde).

Narodil se 11. srpna 1917 do rusínské rodiny v Krajné Bystré na severovýchodě Slovenska. Jako jedenáctiletý osiřel, učednická krejčovská léta prožil v Hradci Králové. Do KSČ vstoupil po druhé světové válce, během níž se účastnil Slovenského národního povstání.

Po absolvování studia na Vysoké škole politické ÚV KSČ v roce 1953 zahájil kariéru ve stranických i státních funkcích. V letech 1954 až 1989 byl členem Ústředního výboru KSČ, od poloviny 50. let do roku 1968 tajemníkem a členem předsednictva ÚV KSS. Od ledna do srpna 1968 zastával funkci prvního tajemníka ÚV KSS. V témže roce zasedl i do křesla tajemníka ÚV KSČ, v němž zůstal následujících dvacet let.

Významně se podílel na vzniku textu Poučení z krizového vývoje - oficiální a závazné komunistické interpretace vývoje v letech 1967 až 1969. Dokument zdůrazňoval nutnost zásahu spojeneckých vojsk proti "kontrarevoluci" v ČSSR a vytvářel odrazový můstek pro další represe vůči lidem, identifikovaným na jeho základě jako "nepřátelské" elementy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.