Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Afroameričan, jemuž guvernér ve dveřích bránil vejít na univerzitu

  13:29aktualizováno  13:29
Ve Spojených státech zemřel James Hood. Tedy jeden ze dvou studentů, kteří coby první Afroameričané v roce 1963 začali studovat na ryze bělošské univerzitě v Alabamě. Jejich pouť za vytouženým studiem tehdy sledoval celý národ a vložit se do ní musel i prezident Kennedy.

James Hood a Vivian Maloneová stojí ve dveřích Alabamské univerzity poté, co se do ní zapsali (11. června 1963) | foto: AP

Je to jedna z ikonických scén z dob, kdy ještě na jihu Spojených států panovala, či spíše dohasínala segregace. Psal se 11. červen roku 1963 a na Alabamské univerzitě v Tuscaloose se odehrávalo do té doby něco nevídaného. Ke studiu se přišli zapsat dva černoši - Vivian Maloneová a James Hood.

Za přihlížení davů a tisku se jim do cesty postavil tehdejší guvernér státu George Wallace. Rozkročil se ve dveřích a studenty odmítal vpustit, a to navzdory faktu, že je doprovázel zástupce amerického ministra spravedlnosti Nicholas Katzenbach.

Fotogalerie

Přitom segregaci prohlásil už v roce 1954 za protiústavní americký nejvyšší soud. Nicméně z myslí mnoha lidí nezmizela. O Wallaceovi svědčí za vše už jeho inaugurační řeč, kterou pronesl v roce 1962.

Kontroverzní politik tehdy deklamoval: Segregace nyní! Segregace zítra! Segregace navždy! Svého hesla se pak držel i během pohnutých okamžiků na Alabamské univerzitě. Ze dveří ustoupil až poté, co ho k tomu vyzvala národní garda, kterou tam vyslal prezident John Fitzgerald Kennedy (videoreportáž z této události si můžete v angličtině prohlédnout zde).

Poštou mu přišla mrtvá černá kočka

Vivian Maloneová a James Hood pak dosáhli svého a ke studiu se přihlásili. James Hood nicméně na univerzitě zůstal jen několik měsíců, než se přestěhoval do státu Michigan na severu USA, kde pak dostudoval. V Alabamě to podle jeho slov nebylo v té době možné.

Segregace v USA

I když černošští obyvatelé USA získali po zrušení otroctví svobodu, jejich životy dlouho ještě ovládala nadřazenost bělochů a takzvané segregační zákony, hlavně tedy v jižanských tátech. Segregačním zákonům se také občas říkalo Zákony Jima Crowa, což bylo kdysi hanlivé jižanské označení Afroameričanů.

Normy striktně oddělovaly místo ve společnosti pro černé a bílé. I když se lišily stát od státu, v praxi třeba znamenaly, že existovaly oddělené školy, restaurace, telefonní budky či třeba pítka. V autobusech většinou museli černoši sedět vzadu.

Ve škole totiž kvůli barvě své kůže stále čelil útokům, jednou mu dokonce kdosi poslal poštou mrtvou černou kočku, připomněl list The Washington Post. Hood ze školy odešel v srpnu téhož roku, aby se  "vyhnul totálnímu mentálnímu a fyzickému zhroucení".

Po získání magisterského titulu v Michiganu Hood pracoval během 70. let minulého století jako vysoce postavený policista v Detroitu. Později učil policejní vědu. A vrátil se i na Alabamskou univerzitu, v roce 1997 tam získal doktorát.

Zemřel ve čtvrtek ve svých sedmdesáti letech. Přežil tak všechny ostatní klíčové protagonisty incidentu na Alabamské univerzitě. Wallace zemřel už v roce 1998, Maloneová v roce 2005 a Katzenbach loni, uvedla agentura AP. A jen pro zajímavost: Vivian Maloneová byla první Afroameričankou, která na Alabamské univerzitě odpromovala.
 
Historik Culpepper Clark označil alabamský dveřní incident za symbolický i ikonický z hlediska boje za občanská práva v USA. Jednak kvůli konfrontaci mezi Wallacem a Kennedyho administrativou, ale i proto, že přispěl k přijetí zákonů o občanských právech v roce 1964 a později i zákona o volebním právu.

Právě tyto dva zákony bývají často označované za konec americké segregace, a to navzdory už zmíněnému rozhodnutí nejvyššího soudu o deset let dříve. Nicméně byť utnuly legální segregaci, v praxi se táhla ještě léta. A stále se vynořují názory, že se objevuje dodnes.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.