Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Admirál Nula. Diktátor, který kradl děti a házel vězně z letadla

  15:24aktualizováno  15:24
Po dlouhé nemoci zemřel admirál Emilio Massera. Jako člen argentinské vojenské junty nesl zodpovědnost za desetitisíce lidí, kteří zmizeli během takzvané Špinavé války. Muž, zvaný Admirál Nula, šéfoval na přelomu 70. a 80. let obávané mučírně v Buenos Aires.

Admirál Emilio Massera, jeden z vůdců argentinské vojenské junty | foto: AP

Massera byl od roku 2002, kdy utrpěl mozkovou mrtvici, upoután na lůžko. Zemřel v Námořní nemocnici v Buenos Aires na následky další mozkové příhody, kterou utrpěl nedávno.

Bývalý šéf argentinského námořnictva byl jedním z armádních triumvirů, kteří v roce 1976 svrhli prezidentku Isabelu Perónovou a nastolili diktaturu vojenské junty. Generálové okamžitě zahájili tvrdou represi proti levicové opozici. Během tzv. Špinavé války zmizelo až 30 tisíc lidí.

Oběti takzvané Špinavé války v Argentině. (1976 - 1983)

Oběti takzvané Špinavé války v Argentině.

Špinavá válka v Argentině (1976 - 1983)

Madres de Plaza de Mayo. Matky zmizelých dětí protestují proti vojenské juntě.

Massera šéfoval nechvalně proslulé mučírně pro politické vězně, která se nacházela ve sklepech Námořní strojní školy. Kobkami prošlo přibližně pět tisíc vězňů. Vojáci většinu z nich krutě mučili a pak je mrtvé nebo zdrogované shazovali z letadel do vod Río de la Plata.

Důstojníci ukradli majetek, děti i kopanou

Vojáci navíc systematicky vykrádali domy vězněných lidí, zabavovali jim jejich podniky, auta a nábytek a nutili je, aby krádeže legalizovali svým podpisem. Generálové se dopustili i znásilnění nejkrásnější hry na světě. V roce 1978 uspořádali fotbalové mistrovství světa, během kterého si za dodávky obilí koupili od Peru postup Argentiny do finále.

Po pádu vojenské diktatury stanul Massera v roce 1985 před soudem, který ho za vraždy, mučení a krádeže odsoudil na doživotí. "Za to, že jsem poctivě vyhrál válku, se nemusím omlouvat. Nemůžete vyslýchat teroristu jako když si povídáte s malým dítětem," hájil se tehdy podle BBC Massera.

Argentinští vojáci nesou jednu z obětí takzvané Špinavé války. (1976 - 1983)

Argentinští vojáci nesou jednu z obětí takzvané Špinavé války. (1976 - 1983)

Ve vězení ale dlouho nepobyl, jeho brány opustil po pěti letech díky amnestii. V roce 1998 byl bývalý admirál umístěn do domácího vězení na základě obvinění z kradení dětí politických vězňů. Generálové potomky svých politických odpůrců dávali k adopci. Hnutí rozhořčených matek nazvané Madres de Plaza de Mayo přispělo k pádu vojenské junty.

V roce 2007 soud shledal, že stará amnestie je protiústavní a obnovil Masserovi doživotní trest. Tou dobou byl ale bývalý šéf obávané mučírny už pět let po mozkové mrtvici upoután na lůžko a soud ho zprostil dalšího stíhání.

Do vězení musel nastoupit šéf vojenské junty Jorgé Videla, který v červenci tohoto roku opět předstoupil před soud. Čtyřiaosmdesátiletý muž čelí obvinění z vraždy třiceti politických vězňů v roce 1976.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.