Komunista Adamec byl shodou náhod šéfem vlády v době, kdy přicházela nová demokratická éra Václava Havla a Občanského fóra.

Komunista Adamec byl shodou náhod šéfem vlády v době, kdy přicházela nová demokratická éra Václava Havla a Občanského fóra. | foto: ČTK

Zemřel Adamec, komunista, který předal moc Havlovi

  • 611811
Ve věku 80 let zemřel bývalý československý premiér a někdejší komunistický funkcionář Ladislav Adamec. V sobotu podlehl těžké nemoci. Jeho hvězdná chvíle přišla v roce 1989, kdy po více než čtyřicetileté vládě komunistů předával moc do rukou nového demokratického režimu.

Když ráno potvrzovala iDNES.cz mluvčí komunistické strany Monika Hoření smrt Ladislava Adamce, dalo by se říci, že to není zvlášť zajímavá informace.

Adamcovo jméno řadě lidí mnoho neřekne, zejména když za posledních sedmnáct let na veřejnosti takřka nevystupoval. Udělal výjimku vlastně jen jednou, když se v roce 1996 pokoušel dostat za komunisty do Senátu.

S manželkou Zdeňkou žili nenápadný důchodcovský život na pražské Letné, v ulici Milady Horákové. V ulici, kterou za jeho režimu každoročně během Prvních májů pochodovali vojáci a Lidové milice před nejvyššími stranickými pohlaváry.

Ten, který jednal s Havlem
Přesto se Adamec zapsal do historie výrazněji než zástupy komunistů před ním a po něm. Už navždy zůstane jeho jméno v učebnicích spojeno s událostmi, které vedly k historickému pádu komunistické moci v Československu.

Když totiž po velkých demonstracích usedl Václav Havel v listopadových dnech roku 1989 k jednacímu stolu, seděl proti němu právě Adamec, tehdejší předseda vlády.

Jednání v té době sledoval celý národ. Pravověrní komunisté doufali, že Adamec udrží jejich straně podíl na moci, zatímco příznivci nových pořádků doufali v konec Adamce i jeho režimu.

Nakonec padl režim i Adamec. Jeho doba skončila 3. prosince 1989, kdy představil novou vládu s polovičním zastoupením komunistů. Země se vzbouřila a Adamec podal demisi.

Další tři roky byl ještě poslancem v československém parlamentu, už ale téměř nikoho nezajímal. Nestál ani v čele komunistů, vystřídal ho reformista Jiří Svoboda.

Kocáb: Byl to rozumnější komunista
Pokud by padl režim dřív, Ladislav Adamec by se možná ani do učebnic nedostal. Jeho život se nijak nelišil od života mnohých členů KSČ. Narodil se v hornické rodině na severu Moravy, ke kariéře mu pomohlo studium na Vysoké škole politické ÚV KSČ.

Po funkcionářských letech ve svém kraji (byl například předsedou Krajského národního výboru v Ostravě) si ho ještě před rokem 1968 všimli v Praze. A tam se kupodivu udržel také po vpádu okupačních vojsk a normalizaci.

Odměny se dočkal v roce 1987, kdy byl dosazen do čela české a o rok později i federální československé vlády.

Na toto období často vzpomínal Havlův kamarád Michael Kocáb, který právě s Adamcem jednal. „Adamec byl rozumnější, zhlédnul se v Gorbačovovi a dalo se s ním mluvit. V rozhovorech s ním se neobjevovala ta komunistická arogance,“ tvrdil Kocáb před lety například v rozhovoru pro HN.

Právě podle Kocábova svědectví se Adamec snažil ještě před pádem komunismu navázat v létě 1989 kontakt s tehdejší opozicí. Jenže nešlo o žádné skutečné jednání, jen podivný pokus, který utnul listopadový brutální zásah policie proti pokojné demonstraci.

Když se poté na Letenské pláni sešly stovky tisíc lidí, pokusil se před nimi vystoupit i Adamec. Dav ho vypískal.

Pro Američany byl Adamec „reformátor“
O Adamcovi je také zmínka v knize Praha-Washington, které obsahuje depeše odesílané z amerického velvyslanectví v Praze. Adamec tady vystupuje jako muž, který podle utajovaných zdrojů velvyslanectví patřil těsně po 17. listopadu 1989 k liberálnější frakci. Údajné té, která byla pro debatu s opozicí - na rozdíl například od Miroslava Štěpána.

Ladislav Adamec ale ve skutečnosti nikdy nevykročil mimo ideologii, jejímž zástupcem celý život byl. Neudělal to před pádem režimu, během něho ani po něm.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video