Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemím EU rozšíření prospěje

  0:01aktualizováno  0:01
Evropská unie bude podle nové studie profitovat ze svého připravovaného rozšíření na východ. Heather Grabbeová z britského Centra pro evropskou reformu v ní také dokládá, že náklady rozšíření nebudou tak velké, jak by se mohlo zdát, a odklad přijetí nových zemí by v konečném důsledku stál EU více. Zapříčinil by totiž odliv investorů z východní Evropy, a zpomalil tak i její průmyslovou transformaci.

Pro rozšíření mluví podle studie jasné argumenty: nárůst jednotného trhu EU o 100 milionů spotřebitelů povzbudí ekonomiku a členství v EU usnadní novým členům dokončit hospodářské reformy.

Kromě toho nemusí být rozšíření nákladné pro EU - hlavní ekonomická transformace už nastala, vzájemný obchod je liberalizován. Do roku 2006 nepřesáhnou rozpočtové příspěvky pro nové členy 67 miliard eur, "což je jen tisícina ročního HDP unie".

Grabbeová analyzuje tři oblasti, které by mohly rozšíření zpomalit: zemědělství, regionální pomoc a ochrana hranic. EU hodlá v roce 2002 zrevidovat společnou zemědělskou politiku, jež pohlcuje nejvíce peněz z rozpočtu EU, a obává se zátěže zaostalého zemědělství nových zemí - především Polska.

Studie však tvrdí, že ani polské zemědělství není hrozbou. Další kontroverzní téma je regionální pomoc, zaostalejší země EU se bojí, že po rozšíření přijdou o prostředky z fondů EU, které budou přesměrovány ještě chudším novým zemím.

Uvažuje se i o dvojím financování, ale studie zdůrazňuje, že pro nové země je zásadní rovnost přístupu. Studie také kritizuje trvání EU na sjednocení vízových režimů kandidátů s patnáctkou.

"To odřízne kandidáty od sousedních zemí, poklesne drobný přeshraniční obchod, investice i kontakty obyvatel v pohraničí." Studie odhaduje, že rozšíření může přinést patnáctce z dlouhodobého hlediska 300 000 nových pracovních míst a 10 miliard eur třetinu by získalo Německo.

Nejvíce prostředků si vyžádá plnění ekologických požadavků a ochrana pracovníků v nových státech. Studie odhaduje, že během dvou dekád po rozšíření budou noví členové potřebovat na splnění standardů EU v oblasti životního prostředí 108,4 až 121,5 miliardy eur.

Česká republika z toho spotřebuje 10,4 až 12,4 miliardy eur. Investice do infrastruktury si vyžádají 90 miliard eur, z toho ČR "spolkne" 10,2 miliardy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
INŽENÝR ZÁKAZNICKÉ KVALITY | automotive

Grafton Recruitment Praha
Kraj Vysočina
nabízený plat: 45 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.