"V Polsku by rozšíření ztroskotalo, kdybychom neprojevili určitou vstřícnost," hájil aspoň částečné přímé platby komisař pro rozšíření Günter Verheugen a podotkl: "Je to i v zájmu unie, protože jinak by uchazeči mohli žádat plné příspěvky už v roce 2007." V té době by už jako členové EU mohli zablokovat i společný rozpočet unie.
Platby pro zemědělce jsou součástí finančního "balíku" na léta 2004 až 2006, z nějž se má financovat rozšíření unie. Pro tento účel chce komise použít celkem 42 miliard eur, tedy 0,14 % HDP unie.
Obhajobou přímých plateb reagoval Verheugen na kritiku z Nizozemí, Německa a dalších zemí, které jsou proti tomu, aby se novým členům dávaly jakékoli přímé platby hned po vstupu. Verheugen se však postavil i proti těm uchazečům (zejména Polákům), kteří chtějí všechny platby v plné míře hned od počátku. "To není v žádném případě v zájmu Polska," tvrdil Verheugen.
"Zpomalilo by to proces restrukturalizace zemědělství a rozdělilo by to společnost," podpořil jej komisař pro zemědělství Franz Fischler. "Aspoň částečné přímé podpory jsou nutné jako bezpečnostní síť pro zajištění stability příjmů. Řekněme to jasně: větší unie stojí více peněz. Pokud členské státy splní své závazky, jsou náklady zvládnutelné," uvedl Fischler.
Přímé podpory se budou dočasně vyplácet podle počtu hektarů obdělané půdy v každém hospodářství (v unii se vedle tohoto ukazatele bere v potaz i výnos půdy).
Do roku 2006 se mají zvyšovat o pět procent ročně, pak se může tempo sbližování s unijní úrovní zvýšit – sto procent přímých plateb by měli i čeští zemědělci dostávat v roce 2013. Nárok na tyto platby budou mít ta hospodářství, jež mají aspoň 0,3 hektaru obdělávané půdy.
Vedle toho poskytne unie za první tři léta po vstupu 1,9 miliardy dolarů na vyrovnávání zemědělských cen oproti světovému trhu a další tržní opatření.
Zemědělské platby pohltí pětinu až čtvrtinu všech peněz, jež unie pro rozšíření uvolní. Daleko větší prostředky však mají být k dispozici pro rozvoj chudých oblastí. "Jsme připraveni dát padesát procent navíc ve srovnání se současnými členskými zeměmi na rozvoj venkova," uvedl Fischler.
Tyto peníze (3,66 miliardy eur na léta 2004 až 2006) se mají použít na rozvoj venkova jako celku, ne jen pro zemědělce. Peníze na rozvoj venkova však tvoří jen sedminu všech peněz na rozvoj zaostalejších oblastí (celkem 25,5 miliardy eur).
Jak ale upozornili komisaři, tento "zlatý déšť" nespadne na nové členy ze dne na den. Dvaačtyřicet miliard eur jsou přísliby – reálně se k novým členům dostane v letech 2004 až 2006 asi sedmadvacet miliard.
V prvním roce to má být pět miliard eur, v dalších letech překročí skutečné převody do nových členských zemí částku deseti miliard eur. Některým státům by proto hrozilo, že v prvním roce nezískají z členství v unii nic, protože tyto převody nebudou vyšší než platby do rozpočtu unie. Ty komisařka pro rozpočet Schreyerová odhadla na "asi pět miliard ročně".
Podle Verheugena není možné, aby uchazeči vstupem do unie vlastně ztratili (dnes z ní mají příjem dvě miliardy eur ročně z různých programů, které ale se vstupem do EU končí). Podle něj to lze vyřešit srážkou z příspěvků do EU, jejíž výši prý nyní nelze stanovit.
