Agrární komora, která zastupuje osmdesát procent českých zemědělců, odhlasovala výhrady k Lisabonské smlouvě v rámci usnesení svého sněmu na začátku března, sdělil iDNES.cz její šéf Jan Veleba.
Komora si stěžuje na nerovné podmínky českých zemědělců v Unii a navrhuje neratifikovat smlouvu, dokud se tyto podmínky nezlepší. Dnes právě kvůli své složité situaci několik tisíců zemědělců protestovalo v Praze.
Veleba na demonstraci připomněl, že má podporu prezidenta. Hrozí, že dokud se podmínky nezmění, budou zemědělci dělat všechno pro to, aby nedošlo k ratifikaci Lisabonské smlouvy.
Prahou šlo osm tisíc farmářůdo ulic si přivedli krávy, na protest rozlévali mléko |
Komora už dříve oslovila prezidenta Václava Klause, výhrady shrnula v dopise z 9. ledna. List kromě Veleby podepsali i předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek a předseda Zemědělského svazu České republiky Miroslav Jirovský.
"Velmi závažným celoevropským a naším národním tématem současného období je nesporně ratifikace Lisabonské smlouvy. Dovolujeme si připomenout, že v této záležitosti v zásadě sdílíme vaše názory řečené mimo jiné v novoročním projevu," píší zástupci českých zemědělců Klausovi v dopise, který má redakce iDNES.cz k dispozici.
Stejné platby už od příštího roku
"Českým zemědělcům, které reprezentujeme, rovněž nejde o nic jiného než o to, aby Evropská unie byla prostorem skutečně demokratickým. Je smutnou skutečností, že čeští zemědělci při uplatňování Společné zemědělské politiky ze strany EU demokratický přístup postrádají," uvádí se v dopise.
Na prezidenta a premiéra se zemědělci obracejí s návrhem, aby Česko využilo své předsednické pozice a prosadilo požadavek plné přímé platby z rozpočtu EU i pro zemědělce z nových členských zemí. Ty mají být vyrovnané až od roku 2013, zemědělci ale požadují, aby k narovnání podmínek došlo už od roku 2010. Až teprve tehdy bude pro ně Lisabonská smlouva akceptovatelná.
Prezident zemědělcům odpověděl a pro jejich zájmy vyjádřil pochopení. Česká republika podle něj v rámci současného předsednictví jistou možnost pokusit se jednat o změně stávajících poměrů má. "Že to jde, ukázal postup francouzského ministra zemědělství, jehož země předsedala EU v druhé polovině minulého roku, kdy ministr prosadil pro francouzské zemědělce 250 milionů nad rámec přiznaných dotací," odepsal jim.
Biskupové proti Chartě práv EU
Problém s Lisabonskou smlouvou mají i katolíci. Těm pro změnu vadí Charta lidských práv Unie, která je součástí smlouvy a reguluje především řadu etických otázek lidského života, jako jsou například potraty, eutanazie, sexuální výchova či manželské svazky.
V reakci na rezoluci o stavu dodržování lidských práv v zemích Unie, kterou europarlament přijal v lednu, vydala Česká biskupská konference prohlášení, ve kterém Chartu kritizuje.
"Považujeme za opovážlivé, že k odůvodnění zásahů do suverenity členských států Evropské unie byla využita Charta základních práv Lisabonské smlouvy, která ještě nenabyla právní účinnosti. Z pohledu občanů České republiky jde o zvláště citlivou záležitost," shodli se biskupové v dopise, který podepsal předseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Zprávu katolíci adresovali i českým europoslancům. "Děti mohou být například subjektem sexuální výchovy, aniž by rodiče měli právo ovlivnit rozsah nebo typ výchovy," uvedl europoslanec Vladimír Železný jeden z možných dopadů charty, před kterým katolická církev varuje.
