Zemědělci a přímé platby po vstupu do EU

Praha - Evropská komise vydala v úterý 6. listopadu zprávu, ve které analyzuje situaci v zemědělství v jednotlivých kandidátských zemích v souvislosti budoucností Společné zemědělské politiky (CAP). Ze zprávy vyplývá, že okamžité přijetí CAP v nových zemích včetně poskytování přímých plateb zemědělcům by nejen vážně ohrozilo stabilitu systému CAP, ale nevedlo by k účelné transformaci zemědělství v nových členských zemích.

CAP tvoří v současnosti největší část výdajů rozpočtu Evropské unie a jestliže by měl být její současný stav udržet i po rozšíření, rozpočet EU by musel být radikálně navýšen. To samozřejmě není z mnoha důvodů reálné a tak se již několik let otevřeně hovoří o reformě CAP. Dosud však nedošlo k zásadnímu průlomu v jednání o způsobu reformy. Jediným možným řešením zbývá odlišný režim na přechodnou dobu pro „staré“ a „nové“ země EU. Nové země by měly nárok na plnou výši dotací až poté, co by restrukturalizovaly svůj zemědělský sektor, snížily by skrytou zaměstnanost a zvýšily produktivitu tohoto odvětví.

Evropská komise upozorňuje na fakt, že zemědělství ve stření a východní Evropě není zdaleka tak produktivní jako v EU, že zdravotní normy nejsou dostatečně přísné či že v této oblasti panuje přezaměstnanost a akutní nedostatek investic. V mnoha kandidátských zemích pracuje v zemědělství skutečně výrazně vyšší procento osob než v zemích EU. Česká republika, kde produktivita zemědělství sice zaostává za průměrem EU, ale kde procento osob zaměstnaných v zemědělství víceméně koresponduje se stavem v EU, je na tom ve srovnání především s Polskem velice dobře.

V rámci rozhovorů o přistoupení je část kapitoly Zemědělská politika, především veterinární a fytosanitární aspekty CAP, na programu jednání již koncem tohoto roku, hlavní a nejsložitější část rozhovorů o CAP je naplánována na první polovinu roku příštího. Očekává se, že právě kapitola zemědělství se stane jednou z nejobtížnějších v dosavadních rozhovorech.