"Nadúrodou se jen straší, to je jen taková divadelní hra obchodníků," říká například předseda Zemědělského družstva v Unčovicích na Olomoucku Ivo Škrabal.
"Zatím to vypadá, že úroda bude podobná jako v minulých letech. Pouze vloni byla nižší kvůli dlouhotrvajícímu extrémnímu suchu," tvrdí i šéf okresní Agrární komory v Prostějově Roman Beneš.
Odhaduje, že na Prostějovsku pěstitelé sklidí z hektaru asi pět a půl tuny ozimé pšenice a u jarních ječmenů budou hektarové výnosy těsně pod pěti tunami. "Je to však jen takový první nástřel, odhady se zpřesní, až se sklidí první plochy," upozornil.
Prodej potravinářské pšenice je letos dramatičtější kvůli tomu, že stát po mnoha letech nestanovil cenu, za kterou ji bude od zemědělců kupovat již před sklizní, ale určí ji až třicet dnů po ukončení žní. "S její cenou tedy letos jako první nevychází stát, ale na tahu jsou obchodníci," říká Ivo Škrabal.
Praxe je totiž taková, že pěstitelé mohou potravinářskou pšenici prodat státu za takzvanou intervenční cenu. "Když se zemědělcům nepodaří prodat úrodu jinde, mají jistotu, že si ji koupí stát. V minulosti se ovšem stávalo, že z intervenční ceny se stala cena tržní a řídili se jí i obchodníci," uvedl Beneš. Pokud letos stát vyhlásí intervenční cenu za potravinářskou pšenici až zpětně, situaci na trhu to už tolik neovlivní.
Zemědělci z této změny většinou strach nemají, a ti, kteří mají vlastní sklady, si ji spíš pochvalují. "Letos máme šanci dostat za obilí ceny, které odpovídají cenám ve světě," soudí Ivo Škrabal. "Hádat se s obchodníky rozhodně nebudeme. Pokud nebudou ochotni přistoupit na slušnou cenu, obilí vyvezeme," dodal.
Například prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček soudí, že rozumná cena za tunu potravinářské pšenice se pohybuje kolem 4200 korun. "V Evropě je zhruba stejná a my nevidíme důvod, proč ji prodávat laciněji," řekl Hlaváček.
Přibližování cen obilí cenám v zemích Evropské unie se však zřejmě časem odrazí v růstu cen potravin. Prezident Agrární komory dokonce soudí, že by se měly každým rokem zvýšit o 6,5 procenta, jinak české spotřebitele čeká po vstupu do unie cenový šok. Zejména by se měly zdražovat produkty z obilovin, řepky, cukrovky, mléka, zatímco u hovězího a vepřového masa se růst cen nepředpokládá.
Sklizeň letošní úrody na Hané teprve začíná. Na Prostějovsku pěstitelé zatím sklidili asi dvanáct procent ploch ozimého ječmene a pokud to počasí dovolí, v polovině týdne vjedou do porostů řepky olejky. Na Olomoucku kombajny do obilovin ještě většinou nevyjely.
Skladba plodin se na Hané příliš nemění. "To je dlouhodobá záležitost, velké výkyvy ve skladbě plodin se rok od roku čekat nedají," vysvětlil ředitel Okresní agrární komory v Prostějově Roman Beneš.
K menším změnám však přesto dochází. Například na rozdíl od loňského roku budou zemědělci z Prostějovska sklízet trochu méně ozimé pšenice, protože její cena je méně zajímavá než u ječmenů. Zdvojnásobila se i plocha kukuřice, kterou pěstitelé nechtějí vozit z Maďarska.
 Dobrý rok. Takto optimisticky se dívají zemědělci v Olomouckém kraji na přicházející žně, ale zároveň opatrně dodávají: Měl by být, pokud ve vrcholící sklizni nepřijdou silné dlouhotrvající deště. Sklizeň teprve začíná. "Obilí je zdravé a výnosy by mohly být dobré, ne jako loni, kdy dlouhá jarní sucha nadělala hlavně na jařinách velké škody. Sklizni pak neprospěly ani deště uprostřed žní," řekl Josef Hlavinka, předseda Okresní agrární komory v Přerově. (MF DNES - lep) |
