Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Země vyrábějící tajně jaderné zbraně se zajímají o zboží z Česka

  • 30
Tajná služba před pár měsíci rozkryla skupinu nastrčených firem, které se v Česku snažily získat materiál, na který se vztahuje přísné mezinárodní embargo. Podrobnosti BIS tají, podle všeho ale za firmami stojí země jako Írán, Korea, Sýrie či Pákistán, které se snaží získat materiál pro výrobu jaderných zbraní.

Česká republika je v hledáčku rizikových zemí s jaderným programem už dlouho. Tyto státy, které jsou na "černém" seznamu EU a OSN, se přísné zákazy snaží obejít propracovaným systémem nastrčených firem. Také v Česku postupují stejným způsobem.

Podle informací tajných služeb vždy figuruje na jedné straně firma napojená na jaderný program, která velmi dobře ví, co chce. Na druhé straně pak je česká společnost, která nemá nejmenší tušení o pozadí obchodu.

Matoucí firmy i rozebrané stroje

Do hry totiž vstupují krycí firmy nebo dokonce celé řetězce firem s vazbami na nukleární program embargovaných zemí a obchod je rozdroben do řady menších transakcí.

Embargované zařízení může být na začátku obchodu rozebrané a rozprodané po malých částech, na které se zákaz exportu nevztahuje. Na konci se pak jednotlivé díly zase sestaví.

Jaderná elektrárna v íránském Búšehru.

Příkladem byl pokus o obchod zmiňovaný v tajných diplomatických depeších, které nedávno zveřejnil server WikiLeaks. Podle nich v roce 2009 Spojené státy varovaly Česko před prodejem obráběcích strojů firmy Kovosvit MAS.

"Konečný íránský uživatel zboží byl schopen připravit složité obchodní cesty, v nichž firmy z různých zemí plnily pouze dílčí úkoly bez znalosti celého dodavatelsko-odběratelského řetězce," píše se ve zprávě BIS za rok 2009, která má na mysli zřejmě právě tento obchod.

Při kontrole starších obchodů pak tajná služba zase narazila na vývoz z roku 2007, kterému se ale už nepodařilo zabránit. "Byl uskutečněn vývoz pro společnost sankcionovanou pro její zapojení do íránského jaderného programu. Pro svoji komunikaci s možnými dodavateli používá tato společnost celou řadu různých názvů," uvedla BIS. Český výrobce přitom neměl tušení, že jedná s velmi dobře zakrytou nastrčenou firmou s vazbami na íránský jaderný program.

Podobné varovné informace posílá kontrarozvědka vládě už několik let. První zmínku lze vystopovat v roce 2003. "Zájem je rovněž o služby českých jaderných inženýrů, vysokoškolských učitelů a dalších odborníků se znalostmi pokročilých technologií," psala tehdy ve výroční zprávě služba.

O co je zájem?

Podezřelé země mají zájem především o motory využívané k výrobě bezpilotních letadel, speciální chemikálie a přesné obráběcí stroje. "Přetrvával také zájem o další položky, například motory a další speciální komponenty využitelné k výrobě vojenských bezpilotních prostředků," píše BIS ve výroční zprávě za rok 2009.

Výroční zpráva BIS za rok 2009.

Právě speciální obráběcí stroje proto ministerstvo průmyslu zařadilo na seznam zboží, které je do Íránu možné vyvézt pouze na základě individuálního vývozního povolení. Obdobné opatření platí i pro vývozy do Sýrie a do Severní Koreje.

Sestavovat takový seznam je ale "tanec mezi vejci". Na rozdíl od výčtu zboží, které je jasně využitelné jen pro jaderný program a jehož vývoz zakazuje Rada bezpečnosti OSN, totiž musí počítat i s problémem, který zpravodajci poněkud tajemně nazývají "sekundární proliferace". Je to zboží dvojího užití - na první pohled neškodné součástky, které jde použít i pro naprosto neškodné účely.

"Obecně platí, že ministerstvo průmyslu a obchodu vývoz nepovolí, pokud má poznatky, že by mohl ohrozit české zahraničněpolitické nebo bezpečnostní zájmy. Zároveň odmítne povolení vydat v případě, kdy konečný uživatel nebo konečné užití jednoznačně nezaručuje, že zboží dvojího užití nebude použité ve spojení se zbraněmi hromadného ničení," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva průmyslu obchodu Pavel Vlček.

Loni tak vydal resort přes 200 povolení pro vývoz zboží dvojího užití do dvou desítek států světa. Do Íránu to bylo 19 povolení na obráběcí stroje, malé letecké motory a mikroskopy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video