Saudská Arábie poslala do země tisícovku vojáků, Spojené arabské emiráty polovinu. Hranice překročili odpoledne, mají v zemi hlídat vládní budovy a majetek.
"Vyzýváme státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), aby respektovaly lidská práva a jednaly způsobem, který bude podněcovat dialog a ne ho znemožňovat," reagoval poté Bílý dům s tím, že vstup vojska nepovažuje za invazi.
Bahrajnci demonstrují od 14. února a protestující už několik dní blokují finanční čtvrť Manámy. Bahrajnský tisk tvrdí, že už při potlačení velké demonstrace na manámském Perlovém náměstí 17. února pomáhala bahrajnským vojákům saúdskoarabská národní garda, což ale oficiální zdroje nepotvrzují. Tehdy zemřeli nejméně 3 lidé.
"Dověděli jsme se z informovaných zdrojů, že jednotky zemí GCC mají přijet pomoci udržet pořádek," napsal už před tím bahrajnský deník al-Ajám. Jejich úkolem prý bude hlídat strategické objekty, tedy ropné provozy, elektrárny, vodní zdroje a banky.
Opozice označila použití jednotky GCC za intervenci a vyhlášení války. Její zástupci se údajně sešli s korunním princem a jednali s ním o možnosti zahájit celonárodní dialog.
Bahrajnci i v neděli blokovali finanční čtvrť metropole, takže mnoho lidí se nedostalo do práce. Policie sice demonstranty rozehnala slzným plynem, ale už večer začali Bahrajnci znovu blokovat ulice vedoucí k této klíčové čtvrti Manámy.
Ostrovní Bahrajn je spojený s územím Saúdské Arábie hrází. Patří rovněž ke GCC a váže jej s ní několik bezpečnostních dohod. GCC vznikla v roce 1981 z obranných a strategických důvodů a má společnou ozbrojenou složku. Její členy spojuje spolupráce v mnoha odvětvích, od roku 2003 tvoří celní unii.
Kvůli nepokojům na Blízkém východě, které se nevyhnuly ani bohaté oblasti Perského zálivu, Rada pro spolupráci arabských států Perského zálivu 10. března rozhodla založit rozvojový fond. Bude do něj vloženo 20 miliard dolarů. Ty budou určené zejména na pomoc Bahrajnu a Ománu, kde jsou protesty vytrvalé.
Bahrajnci žádají ustavení konstituční monarchie a rezignaci krále Hamada bin Ísy Chalífy, který je u moci od roku 1999. Mnozí chtějí odchod celé jeho sunnitské dynastie, jež zemi vládne od konce 18. století. Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a tvrdí, že je systematicky utlačovaná.
