Bašár Asad varoval Západ před případným útokem.

Bašár Asad varoval Západ před případným útokem. | foto: Reuters

Kdo je s Asadem a kdo s Amerikou? Plánovaný útok rozděluje velmoci

  • 476
Spojené státy v úterý oznámily, že případný vojenský zásah v Sýrii je otázkou několika dní. Krok USA následně podpořily některé další západní mocnosti. Vojenský zásah však má i své odpůrce. Na koho se může v případě útoku spolehnout syrský prezident Bašár Asad a kdo podporuje Baracka Obamu?

1 Příznivci útoku

Od prvních zmínek se za postoje Spojených států staví Velká Británie. Ta iniciovala květnové zrušení zbraňového embarga pro Sýrii a již několik týdnů volá po vojenském zásahu. David Cameron v úterý oznámil, že britské ozbrojené síly připravují krizový plán pro vojenský zásah.

Syrský konflikt

"Zásah v Sýrii musí být velmi specifický a jeho cílem není nic jiného, než zabránit vládnoucímu režimu v opětovném použití chemických zbraní. Akce musí být zcela legální a musí cílit jen na zařízení uchovávající chemické zbraně," uvedl Cameron.

Bok po boku Velké Británie a USA stojí také Francie. Prezident François Hollande na schůzce s francouzskými velvyslanci prohlásil, že země je připravena podílet se na potrestání těch, kdo rozhodli o chemickém útoku na syrské civilisty. Uvedl také, že jeho země rozšíří podporu syrských povstalců.

Zelenou pro případný útok by dalo i Turecko. Ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v rozhovoru pro pondělní vydání listu Milliyet upozornil, že Ankara je připravena se zapojit do koalice zemí, které by proti Sýrii zasáhly. Podle něj by to bylo možné i bez shody v OSN.

2 Státy s mírnějším pohledem

O něco málo mírnější postoj má k řešení syrského konfliktu Německo. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle ohlásil, že syrská krize musí být v první řadě řešena diplomaticky. Westerwelle nicméně žádá proti syrskému režimu "následky", pokud se potvrdí, že prezident Bašár Asad nasadil bojový plyn. Šéf německé diplomacie rovněž varoval, že případný vojenský zásah proti Sýrii by mohl zažehnout celý Blízký východ. Podle něj je nutná jak rozhodnost, tak obezřetnost.

Názorová rozpolcenost pak panuje v Libanonu. Tamní muslimské obyvatelstvo je totiž rozděleno zhruba stejným dílem na sunnity, kteří sympatizují se syrskými povstalci, a šíity. Ti naopak podporují syrskou vládu, v níž dominují alávité, tedy příslušníci odnože šíitského islámu. Libanonský ministr zahraničí Adnan Mansúr však prohlásil, že nepodporuje vojenskou intervenci do Sýrie. "Nemyslím si, že by tato akce nastolila mír, stabilitu a bezpečnost v regionu," uvedl Mansúr.

Zcela zdrženlivý je pak k chystanému útoku Izrael. Obává se totiž opakování situace z roku 1991, kdy během války v Perském zálivu dopadlo na území Izraele z Iráku několik desítek raket Scud. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se k situaci vyjádřil v tom smyslu, že jeho země "má stále prst na spoušti".

Ke zdrženlivému postupu velí Itálie, podle které je nutné získat k vojenské intervenci v Sýrii souhlas Rady bezpečnosti OSN. Bez mandátu rady by se země na žádné podobné akci nepodílela, řekla italská ministryně zahraničí Emma Boninová.

3 Čína, Rusko, Írán - možní spojenci Asada

Striktně za režimem Bašára Asada pak stojí zejména Rusko, které v minulosti několikrát vetovalo rezoluce RB OSN zaměřené proti syrskému režimu a dlouhodobě se staví odmítavě k možné intervenci v Sýrii. "Použít sílu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je hrubé porušení mezinárodního práva. Nepovolená intervence mezinárodního společenství situaci v zemi zhorší... Je to kluzký a nebezpečný terén," varoval v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podobný názor zastává i Čína. Ta oznámila, že vojenská operace by byla "nebezpečná a neodpovědná". Agentura Nová čína navíc připomíná, že americká invaze do Iráku začala také po zámince, že Bagdád disponuje zbraněmi hromadného ničení, což se nakonec nepotvrdilo. Čína v minulosti několikrát vetovala rezoluce RB OSN zaměřené proti syrskému režimu.

Nepřekvapivě se pak za Asada staví Írán. Íránské ministerstvo zahraničí také varovalo, že intervence by uvrhla do konfliktu celý region a obvinilo syrské povstalce z odpovědnosti za údajný chemický útok. "Nejnovější vývoj navíc ukazuje spiknutí našich nepřátel v regionu, obzvláště v Sýrii a Egyptě," řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Dodal, že blízkovýchodní země by se měly mít na pozoru, neboť prospěch z těchto komplotů a rozšíření krize by měl jen Izrael.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video