Země NATO zoufale hledají síly

Na loňské bezpečnostní konferenci v Mnichově se americký ministr obrany Donald Rumsfeld kvůli Iráku tvrdě pohádal se šéfem německé diplomacie Joschkou Fischerem. Letošní konferenci, která skončila v neděli, charakterizuje Fischerův výrok: "Musíme společně vyhrát mír."
Francouzi a Němci opatrně, ale jistě hledají způsoby, jak vyžehlit vztahy s mocným americkým spojencem z NATO. Američané nyní zase evidentně vycházejí z toho, že sami trvalý mír v Iráku a Afghánistánu neprosadí.

Rumsfeld žádá ostatní členské země Aliance, aby se ujaly řízení vojenských týmů, které v afghánských provinciích poskytnou ochranu civilistům. Americký ministr obrany také vyzývá NATO, aby se více zapojilo do rekonstrukce Iráku. Politická vůle ke spolupráci dnes bezesporu existuje. Bude to ale stačit?

Zklamání z Afghánistánu

Zatím se bohužel zdálo, že mnohé končí u dobrých úmyslů. Atlantická aliance převzala velení mezinárodních sil v afghánském Kábulu loni v srpnu. Velké naděje, že by NATO mohlo přinést více bezpečnosti i oblastem mimo hlavní město, se dosud nenaplnily.

Jedinou výjimkou byl německý vojenský tým, který zamířil do Kunduzu v severní části země. Ostatní týmy, v nichž působí Američané, Britové a Novozélanďané, nespadají pod velení Aliance. Spojené státy však chtějí, aby se pod hlavičkou NATO zapojili spojenci z kontinentální Evropy. Na jednání ministrů obrany v Mnichově získali slib od Italů, Norů, Turků a pochopitelně - Britů.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer vidí v afghánské misi jednoznačnou prioritu. Pokud by zde aliance neuspěla, výrazně by to ohrozilo její kredibilitu.

To nikdo nezpochybňuje. Přesto dosud byla ochota evropských států NATO vyslat vojáky nebo poskytnout vrtulníky omezená. Údajně chybějí peníze a armádní prostředky. Všichni se také obávají nebezpečí, kterému budou vojáci ve stále neklidné zemi vystaveni.

Zatímco sever země se považuje za ještě relativně klidný, na jih, kde o sobě dávají vědět stoupenci minulého režimu Talibanu, se nikdo příliš nehrne. Alianci však chybějí lidé třeba i na kábulském letišti, jehož ochranu zajišťuje.

Irák druhý v pořadí

De Hoop Scheffer varuje před ukvapeným přesouváním sil do Iráku, neboť prioritou musí být Afghánistán. Jde koneckonců o první misi NATO mimo severoatlantickou oblast.

Zvláště Poláci by však rádi brzy předali velení svého sektoru v Iráku právě Atlantické alianci. Úloha, kterou Polsko v obsazené zemi sehrává, je už zřejmě na hranici jeho možností.

Poláci mají podporu Američanů. To je pro Evropu dobrý signál – Washington bere spojence z aliance zase vážně. Rumsfeld dokonce prosazuje, aby NATO převzalo větší odpovědnost i v dosavadním britském sektoru.

Ve Varšavě doufají, že NATO začne přebírat velení polského sektoru už letos. V Mnichově to zřejmě nikdo jednoznačně neodmítl, z čehož třeba list Gazeta Wyborcza vyvodil závěr, že takový časový scénář je reálný. Mnozí další účastníci mnichovské konference, včetně českého ministra obrany Miroslava Kostelky, však zůstávají vůči takové rychlosti spíše skeptičtí.

Polsko tak bude muset zvážit scénář, podle něhož předá velení svého sektoru v polovině roku Španělům. Současná vláda v Madridu slíbila, že v případě potřeby před takovou zodpovědností neucukne. NATO by si zatím - v ideálním případě - posílilo svou reputaci v Afghánistánu.


Video