Země Balkánu patří do Unie, shodli se ministři na Hluboké

Na zámku v Hluboké nad Vltavou dnes skončilo neformální zasedání ministrů zahraničí EU, tématem bylo další rozšiřování Evropské unie. Ministři se shodli na tom, že hospodářská krize nesmí zpomalit proces začlenění zemí Balkánu do EU.

Na zámku Hluboká nad Vltavou začalo dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí zemí EU | foto: Michal Růžička, MAFRA

Ministři jednali i s partnery ze zemí, které usilují o vstup do Unie, tedy šéfy diplomacií Makedonie, Chorvatska a Turecka.

Co nejrychlejší integrace západního Balkánu do Unie je prioritou České republiky, která nyní po šest měsíců předsedá sedmadvacítce. Právě z tohoto titulu také na jihu Čech schůzku ministrů hostila.

"I v dobách hospodářské krize se nesmí zpomalit proces integrace západního Balkánu," zdůraznil na tiskové konferenci po dvoudenním neformálním jednání český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který dvoudennímu zasedání na zámku Hluboká jako zástupce českého předsednictví EU šéfoval.

Ministr současně zdůraznil, že nyní je hlavní díl práce již na samotných vládách zemí západního Balkánu, které se musí snažit splnit podmínky pro přístup do EU.

Ministr skončil v nemocnici

Dánského ministra odvezla kvůli nevolnosti záchranná služba

Ministři EU si také myslí, že by Unie měla zrušit vízovou povinnost pro tyto země. Schwarzenberg podotkl, že přípravy pokračují rychle. "Očekávám, že do konce roku se už první vlaštovky v této oblasti objeví," řekl bez dalších detailů.

Také komisař pro rozšiřování EU Olli Rehn vyjádřil potěšení nad tím, že situace naznačuje, že do konce roku dojde ve vízové politice vůči zemím západního Balkánu k "významnému pokroku". Rehn současně vyjádřil zemím solidaritu při řešení důsledků hospodářské krize a řekl, že EU je připravena zemím finančně pomoci.

Spor o Lisabonskou smlouvu

Rozšiřování 27členného bloku komplikují problémy kolem Lisabonské smlouvy. Z některých zemí zaznívá, že bez složitě dojednávaného dokumentu, který v referendu loni v červnu odmítli Irové a zatím ho neratifikovala ani Česká republika, nelze v rozšiřování pokračovat.

Praha v minulosti dávala najevo, že i bez smlouvy lze blok rozšířit. Schwarzenberg ale dnes řekl, že i kvůli rozšíření musí Česko dokument ratifikovat. "Věřím, že Lisabonská smlouva v dohledné době projde Senátem a bude ratifikována," uvedl ministr. Dokument už schválili poslanci, stále však čeká právě na rozhodnutí Senátu.

Vyjednávání nejsou dost rychlá, stěžují si ministři

S tím, jak pokračuje evropská integrace a vyjednávání s kandidátskými zeměmi (Chorvatsko, Makedonie a Turecko), nebyl před dnešním jednáním spokojen italský ministr zahraničí Franco Frattini. "Vyjednávání s Chorvatskem není dostatečně rychlé, což je politováníhodné," řekl dnes.

Chorvatské přistupování k EU komplikuje kvůli dvoustrannému hraničnímu sporu Slovinsko. Země vstoupila do EU v roce 2004 a blokuje přístupová jednání Chorvatska. Finský ministr Alexander Stubb soudí, že do Chorvatska by měla EU vyslat jasný signál.

Ministři dnes obě země vyzvali, aby spor bezodkladně vyřešily a přístup Chorvatska k EU tak dále neblokovaly. Unie podle Rehnových sobotních slov hodlá k řešení konfliktu také přispět, detaily však odmítl zveřejnit.

Ministři jednají od pátku

Neformální setkání ministrů zahraničí začalo na zámku v Hluboké nad Vltavou v pátek.

Ministři hovořili o situaci v Afghánistánu, Bělorusku, nevyhnuli se ani české vnitropolitické krizi. I přes kritické výroky z Česka na adresu USA a pád vlády Mirka Topolánka zaznívají z Unie slova o podpoře Čechům.

Ministr Schwarzenberg šéfy diplomacií hostí na zámku, který je spojen s jeho šlechtickým rodem. Stejně jako v pátek se i dnes v Hluboké konala menší demonstrace. Na odpoledne ji ohlásili protiradaroví aktivisté. Opakují tak akci z pátku, která se poklidně odehrála za účasti asi desítky lidí.

schwarzenberg: Česko podpoří Sikorského v kandidatuře na šéfa nato

Česká republika podporuje jako nového šéfa Severoatlantické aliance (NATO) polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, řekl po schůzce na Hluboké novinářům Schwarzenberg. Nový šéf aliance by měl být vybrán příští týden na summitu NATO, za favorita je považován dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

Schwarzenbreg podle svých slov předpokládá, že polského kandidáta na šéfa NATO budou přinejmenším zpočátku podporovat i ostatní země visegrádské čtyřky.

Prezidenta Václava Klause Schwarzenbergovy výroky zaskočily. "Kandidatura Sikorského nebyla nikdy projednána na žádném relevantním grémiu. Prezident předpokládá, že jde o soukromý názor pana Schwarzenberga," sdělil iDNES.cz Klausův mluvčí Radim Ochvat.

Nynější šéf NATO, Nizozemec Jaap de Hoop Scheffer skončí 31. července. Mluví se o tom, že šestapadesátiletý Rasmussen už získal podporu vlivných členů NATO Německa, Francie a Británie a prý i Spojených států.