Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švýcaři na Golanech, hnijící bitevníky. Zemanovy omyly se množí

  20:02aktualizováno  20:02
Prezident Miloš Zeman se v posledních týdnech v rozhovorech a dalších veřejných vyjádřeních poměrně často plete. Například zaměnil Švýcarsko za Rakousko, nesprávně vykládal ústavu, nepravdivý byl i jeho výrok o hnijících bitevnících L-159. Zda je příčina v nedostatečné přípravě, nelze zjistit. Hrad totiž na dotaz iDNES.cz neodpověděl.

Prezident Miloš Zeman uvedl v poslední době řadu nepravdivých výroků. | foto: Vít ŠimánekČTK

Zeman například 25. srpna v Hovorech z Lán Českého rozhlasu trval na tom, že mandát poslance vzniká složením slibu. Ve skutečnosti se tak ale stane už jeho zvolením (více čtěte zde).

Jinou nepřesnou informaci prezident uvedl v závěru července. A to když řekl, že v případě druhého pokusu o sestavení vlády by po stranách bývalé koalice požadoval 101 notářsky ověřených podpisů poslanců (více čtěte zde).

"Když konáte velmi jednoduchý právní úkon, je obvyklé, že vyžadujete notářské ověření. Myslím si, že úkon, který by mohl vést ke vzniku nové vlády, což je poměrně důležitá záležitost, by měl mít minimálně stejnou garanci, jako když si kupujete motocykl," řekl Zeman novinářům. Při koupi motocyklu ale notářsky ověřený podpis není zapotřebí.

Bitevníků není šedesát, ale 36. A nehnijí

Pravdivá není ani prezidentem vícekrát vyřčená věta, že "šedesát bitevníků L-159 hnije v hangárech, aniž by měly jakékoliv využití a nedají se prodat do zahraničí".

Zeman správně vystihl podstatu problému - tedy že Česko v 90. letech objednalo více "stopadesátdevítek", než armáda reálně potřebovala (Aero jich vyrobilo 72, armáda využívá 24). Jenže vodochodské hangáry jich skladují 36. Část jednomístných letadel výrobci rozebrali, aby z nich složili potřebnější dvoumístné výcvikové letouny. Dva havarovaly, tři se podařilo prodat do USA (více zde).

Zbylé letouny jsou pečlivě uložené v ochranné dusíkové atmosféře (více o tom čtěte v podrobném článku), obrat "hnijící bitevníky" tak nejenže je zavádějící, ale případné zájemce o letoun rozhodně ke koupi nepřesvědčí.

Jak je to se Švýcary na Golanech

Švýcaři mají 12 neozbrojených pozorovatelů v misi UNTSO, která působí i na Golanských výšinách. Prezident Zeman nicméně hovořil o "vojácích, kteří se stáhli". Švýcaři nic takového neudělali, na rozdíl od rakouských vojáků, kterých v misi UNDOF (založené po jomkippurské válce) sloužilo 377 a nedávno se z operace vrátili. Prezident tak při slovech o nahrazení stažených vojáků nemohl mluvit o Švýcarech.

Armády se týká i Zemanův omyl z minulého týdne. Prezident na poradě s velvyslanci navrhl, aby česká jednotka na Golanských výšinách vystřídala v rámci mírové mise OSN "švýcarský kontingent, který se stáhl". Stáhnout své vojáky z hranic Sýrie a Izraele se přitom nedávno rozhodla jiná alpská země - Rakousko (více čtěte zde).

Kvůli četnosti nesrovnalostí se nabízí otázka, zda Zemana jeho kancelář, případně i poradní sbor, dostatečně připravují na rozhovory a další veřejná vystoupení. Hrad na ni ale neodpověděl. Mluvčí Hradu Hana Burianová odkázala na kancléře a koordinátora jeho poradců Vratislava Mynáře. Ten v závěru minulého pracovního týdne požádal dotaz zaslat e-mailem, přes urgenci ale do středečního večera odpověď nedorazila.

Špaček: Prezident má vyslovovat jen jasná fakta, ne dohady

Podle Ladislava Špačka, který byl mluvčím Václava Havla v letech 1992 až 2003, záleží na každém prezidentovi, jak se připravuje na rozhovory a veřejná vystoupení, a kdo mu v tom radí. 

"Je to ale zejména věcí aparátu kanceláře prezidenta. Standardní postup je takový, že když se prezident připravuje na rozhovor, tak mu tiskový odbor ve spolupráci s politickým, legislativním nebo zahraničním odborem - podle toho, o jaká témata jde - připraví podklady, aby byl informován o nejnovějším stavu věci a mohl argumentovat jasnými a ověřenými fakty," řekl iDNES.cz Špaček.

V případě interview pro zahraniční média či před návštěvou cizí země podle něj bývá zvykem, že prezidentův aparát spolupracuje s příslušnou českou ambasádou, která mu zajistí informace o aktuálním dění v zemi. 

"Příprava samozřejmě musí být důkladná, protože prezident je nejvyšší úředník státu a očekává se od něj, že bude vyslovovat jen ověřená fakta a jasná tvrzení, ne žádné dohady. Miloš Zeman je člověk velmi vzdělaný a nevím, do jaké míry ty podklady potřebuje, nebo je potom čte," dodává Špaček. 

Zemanovi radí Zavadil, Benešová či Nejedlý

Vedoucí hradních odborů spadají pod kancléře Mynáře. Odbor legislativy a práva vede exnáměstkyně ministerstev životního prostředí a zdravotnictví Dana Římanová (například nesouhlasila s kritizovaným druhým článkem novoroční amnestie), bezpečnostní odbor má na starosti bývalý náměstek ministra obrany Jan Fulík (více o něm čtěte zde). Zahraničnímu odboru šéfuje Hynek Kmoníček, politický odbor, který za Václava Klause vedl Ladislav Jakl, od nástupu Zemana svého ředitele nemá.

V Zemanově poradním sboru je kromě Mynáře prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, premiér Jiří Rusnok, ministryně spravedlnosti Marie Benešová, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, radní za SPOZ ve Zlínském kraji František Čuba, místopředseda SPOZ Martin Nejedlý a zmíněný Kmoníček.

Podle serveru Demagog, který vyhodnocuje výroky politiků zejména v televizních debatách, je ze 165 sledovaných Zemanových výroků 107 pravdivých, 21 nepravdivých, 12 zavádějících a 25 neověřitelných. Většinu z nich ale Zeman pronesl už v kampani před prezidentskými volbami v prosinci loňského a lednu letošního roku, menší část ve funkci hlavy státu. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.