„Pan prezident vyjadřuje přesvědčení, že takzvaná bezzásahová zóna Národního parku Šumava by měla být minimalizována, aby byla poskytnuta ochrana živočichovi, který se jmenuje člověk, a aby tedy starostové šumavských obcí měli právo spolurozhodovat o tom, co se v šumavském národním parku bude dít,“ představil po silné kritice správy parku názor prezidenta Ovčáček.
Předtím mluvčí uvedl důvody, které k tomuto názoru Zemana vedou. „Za vlády zelených aktivistů došlo v šumavském národním parku k tomu, že byl přeložen pramen Vltavy z původního místa v uschlém lese do místa nového,“ uvedl. Podle Zemana byli pracovníci parku také nuceni předstírat, že uschlé stromy nejsou dílem kůrovce, ale dílem polomů, a museli s vysokozdvižnou plošinou uřezávat kmeny v polovině a pilou simulovat vruby na těchto stromech.
„A co horšího, v noci za svitu reflektorů byli nuceni přesazovat sazenice, které se sázely pod uschlé stromy. Poté se naivním politikům, jako byl například Miloslav Vlček nebo Vladimír Špidla za denního světla demonstrovalo takzvané omlazování šumavského lesa, a to za radostného tleskání obou zmíněných politiků,“ pokračoval mluvčí Hradu.
Doplnil, že všechna tato fakta již zazněla na tiskové konferenci před časem na Šumavě za účasti bývalých ředitelů národního parku Jana Stráského a Jiřího Mánka. „Za této situace považuje prezident republiky návrh zákona za takový, který příliš vychází vstříc požadavkům zelených aktivistů,“ vysvětlil Ovčáček důvod, proč prezident hodlá zákon vetovat.
Zeman rovněž považuje za chybu odvolání ředitele národního parku Mánka a jeho nahrazení „jedním z těchto aktivistů“.
Návrh zákona kritizují i vědci a ekologové
Zeman o svém právu veta v souvislosti se zákonem o Národním parku Šumava hovořil už v květnu (více čtěte zde). Nelíbí se mu, že senátní návrh bezzásahové zóny rozšiřuje na víc než čtvrtinu parku. Navrhovatelé chtějí mimo jiné rozšířit první, nejpřísněji chráněnou, zónu ze současných 13 na 26,5 procenta území parku.
Navrhovatelé zákona však současně počítají s tím, že by v první zóně byly možné omezené zásahy, které by vedly k zachování, podpoře nebo obnově samořídících funkcí ekosystémů a k naplnění poslání národního parku.
Senát návrh podpořil na konci dubna v prvním kole projednávání. Stalo se tak i přes kritiku vědců, ekologů i ministerstva. Kritici namítají, že zákon by nechránil šumavskou přírodu, kvůli níž byl národní park vyhlášen, a jde proti zákonu o ochraně přírody a krajiny.
Norma klade podle kritiků stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody, čímž se rozchází s principy národního parku. Umožňuje například lovit zvěř všude mimo obce či by usnadnila výstavbu kontroverzních projektů. Zákon navrhuje, aby se v lesích parku hospodařilo jako v komerčních. Zavádí i daňové kompenzace a nerovné finanční náhrady pro obce na území parku (více čtěte zde).
Měly by se zmenšit bezzásahové zóny v Národním parku Šumava?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 18. září 2014. Anketa je uzavřena.
