Zemanovi poradci odcházejí s pěti platy

  • 46
Jedenáct poradců bývalého premiéra v čele s Miroslavem Šloufem odcházejí z Úřadu vlády s odstupným. Úřad každému z nich vyplatí pět platů, dohromady přes milion korun. Šloufův tým se rozhodl, že nedá výpověď, třebaže nový premiér Vladimír Špidla hned po volbách prohlásil, že poradce po Zemanovi nechce.

Podle dobře informovaného pracovníka Úřadu vlády se dohodli s bývalým vedoucím úřadu Karlem Březinou, že jejich odbor zruší. Tím získali nárok na odstupné, jak to stanoví zákoník práce. Březina tvrdí, že mu zákoník práce nedával jinou možnost.

Ani nová vedoucí Úřadu vlády Jana Gavlasová nevidí ve výměně poradců žádný problém - odstupné si podle ní zaslouží. Jména a odbornost poradců Miloše Zemana původně Úřad vlády odmítal zveřejnit. Později se ukázalo, že jsou mezi nimi bývalí členové KSČ. Jeden z poradců, Vratislav Šíma, podle státního zástupce sepsal hanopis na Petru Buzkovou.

Šlouf odchází s pěti platy
S pěti měsíčními platy odchází z Úřadu vlády hlavní poradce bývalého premiéra Miroslav Šlouf. Stejné odstupné dostane i ostatních deset poradců Miloše Zemana. Průměrný výdělek každého z nich se pohyboval kolem 25 tisíc korun a Úřad vlády jim dohromady vyplatí přes milion korun.

Nový premiér Vladimír Špidla už dříve prohlásil, že někdejší předlistopadový politik Šlouf na Úřadu vlády nezůstane. Výhrady měl k celému sboru poradců svého předchůdce a brzy po vyhraných volbách oznámil, že si zvolí poradce nové.

Zemanovi rádci přesto své pozice neopustili dobrovolně. "Mohli dát výpověď, ale dohodli se s Březinou (bývalý vedoucí Úřadu vlády Karel Březina), aby zrušil jejich odbor, tím vznikly organizační důvody a oni pak získali podle zákoníku práce nárok na odstupné," řekl MFD vysoce postavený zaměstnanec Úřadu vlády, který si z obav možného postihu nepřál zveřejnit své jméno.

Bývalý šéf úřadu a ministr bez portfeje Karel Březina potvrdil, že "odborný útvar" skutečně zrušil. Zákoník práce mu podle jeho slov neumožnil jiné řešení. "Ten útvar jsem zrušil, protože jsem se na tom dohodl s předsedou vlády Milošem Zemanem. My jim nemůžeme dát výpověď, pokud nechtějí sami odejít. Podle zákoníku práce by museli porušit například své povinnosti," řekl Březina.

Na otázku, proč Šloufovi poradci neodešli dobrovolně, když věděli, že o ně Špidla nemá zájem, nechtěl odpovídat. Šlouf ani ostatní poradci se celý minulý týden v Úřadu vlády nepohybovali a nebylo možné získat jejich vyjádření.

Premiér Špidla nechtěl celou věc příliš komentovat. "Ten starý tým poradců bych si stejně nenechal, protože jsem k němu měl výhrady. Takže mi tím vlastně vyčistili cestu," uvedl pouze.

Způsob, jakým odešli Zemanovi poradci, nechce zkoumat ani nová vedoucí Úřadu vlády Jana Gavlasová. Podle jejího názoru je zbytečné, aby poradci v budoucnu uzavírali s úřadem smlouvu na dobu určitou, aby nebyl později problém s jejich výměnou.

"Pan Březina to udělal, jak to udělal. Myslím, že to nebudeme do budoucna řešit smlouvou na dobu určitou. Navíc si myslím, že vzhledem k nevysokému příjmu poradců a tomu, že čtyři roky zajišťují servis premiérovi, tak si odstupné zaslouží," uvedla Gavlasová.

Poradci Miloše Zemana vyvolali v minulosti hned několikrát pozornost. Úřad vlády původně odmítal zveřejnit jejich jmenný seznam a odbornost. Následně se ukázalo, že je mezi nimi několik bývalých členů KSČ. Sám Šlouf nemohl kvůli svým předlistopadovým funkcím v komunistické straně oficiálně vést sbor poradců, šéfoval jim jen neoficiálně.

Podle státního zastupitelství také jeden ze Šloufových poradců, Vratislav Šíma, sepsal hanopis Olovo, který měl zdiskreditovat Zemanovu politickou oponentku Petru Buzkovou.

Šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf na zasedání vlády, 4. prosince 2000


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video