"Velkou petiční kampaň spouštíme 21. května v Moravskoslezském kraji a potrvá do 7. července," řekl manažer Strany práv občanů Zemanovců Vladimír Kruliš. Celá akce tak bude trvat sedm týdnů a podle toho, kolik podpisů se podaří mezi občany nasbírat, se Zeman definitivně rozhodne, zda se přímé volby na Hrad zúčastní.
Zeman v úterý vysvětlil, jaký je smysl iniciativy senátora Vladimíra Drymla z ČSSD, který proti vůli své strany nasbíral už deset podpisů mezi senátory, což by samo o sobě Zemanovi na Hrad umožnilo kandidovat, i kdyby potřebných 50 tisíc podpisů nesehnal.
"Využil bych je jako pojistky v případě, kdyby se odpůrcům přímé volby podařilo zablokovat přijetí prováděcího zákona ke změně ústavy, podle níž bude přímá volba," vysvětlil iDNES.cz expremiér Zeman. Obává se totiž toho, že jak v ODS, tak v ČSSD je stále dost odpůrců přímé volby, kteří by mohli přijetí prováděcího zákona zhatit, a pak by mohli kandidovat jen ti, kdo budou mít podporu alespoň dvaceti poslanců či nejméně deseti senátorů.
Dryml v úterý prohlásil, že je povinností minimálně části sociální demokracie Zemana na Hrad podpořit poté, co ho strana podle Drymla "zradila" při volbě v roce 2003, kdy nakonec vyhrál Václav Klaus.
"Je to jediný kandidát, který sjednocuje levici," prohlásil senátor ČSSD Dryml o Zemanovi. Jan Švejnar už se s ČSSD rozhádal, protože chce kandidovat případně jen sám za sebe, nikoli jako kandidát nominovaný sociální demokracií. Jiří Dienstbier má zase ve straně řadu odpůrců, takže není zcela jisté, zda získá v tajné volbě při jednání vedení strany podporu.
Zemanovu kandidaturu na Hrad podpořil i končící moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas či senátorka Marta Bayerová z KSČM. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach podle Drymla řekl, že Zemanovu kandidaturu podpoří až po podzimních senátních a krajských volbách.
"Lidé jsou svobodní, a pokud na to mají, pak také svobodní zůstanou," komentoval Miloš Zeman sběr podpisů za jeho kandidaturu mezi senátory.
