Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin je jako jiní diktátoři. Proč ho Zeman podporuje? diví se disident

  19:18aktualizováno  19:18
Vladimir Putin je největší nepřítel demokracie a nechápu, proč jej Miloš Zeman podporuje, míní sovětský disident a bývalý politický vězeň Michas Kukobaka. Ten u příležitosti 47. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa navštívil Prahu. Postoj českého prezidenta mu připadá nekoncepční.

Sovětský disident a politický vězeň Michas Ignatěvič Kukobaka při setkání s novináři v Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze (19. srpna 2015) | foto: ČTK

„Nerozumím tomu, že Zeman jako člověk, který musí znát nedávnou historii Československa, může podporovat největšího nepřítele demokracie (Putina). Podle mě je to za hranicemi zdravého rozumu,“ řekl Kukobaka na setkání s novináři v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zemanův postoj vůči Rusku a Putinovi je nekoncepční, i co se týká pozice celé Evropské unie, dodal disident, jenž v roce 1968 otevřeně nesouhlasil s vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po roce 1970 strávil více než šestnáct let v sovětských vězeních, pracovních táborech i psychiatrických léčebnách.

Podle devětasedmdesátiletého Kukobaky je Putin stejný jako jiní velcí diktátoři. Pokračuje prý v imitaci demokracie, kterou už vedl sovětský režim.

„Putin je teď hlavní prokurátor, hlavní finančník země a také hlavní dietolog. On nám diktuje, jaké potraviny můžeme jíst, a jaké nesmíme jíst,“ poznamenal, a připomněl tak ničení potravin dovezených ze zemí, na něž Rusko uvalilo protisankce (více zde). Obyvatelstvo se podle něj začíná bouřit, protože se jídlo mohlo dát do dětských domovů nebo bezdomovcům.

Ukrajina se podobá událostem z roku 1968, míní disident

Kukobaku podle jeho slov nepříjemně udivilo, že Zeman na rozdíl od velké většiny státníků Evropské unie dorazil v květnu na moskevské oslavy válečného vítězství.

Zeman uváděl, že do Moskvy jede uctít památku sovětských obětí druhé světové války. Účast na oslavách zdůvodnil „jako výraz vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy, pokud bychom byli poslušní kolaboranti árijského původu“ (více zde). Vojenské přehlídky se však nakonec nezúčastnil.

Putinova zahraniční politika je podle Kukobaky stejná jako za SSSR a Ukrajinu je možné srovnat s rokem 1968 a událostmi v Československu. Putin se však údajně chová a postupuje rafinovaněji a vychytraleji než nejvyšší představitel Sovětského svazu v letech 1964-1982 Leonid Brežněv.

Kukobaka také uvedl, že ruský nejvyšší soud nyní ponechal v platnosti Putinův výnos o utajení ztrát ozbrojených sil během speciálních operací v době míru. Podle Kukobaky jde o utajení nasazených ruských vojáků do konfliktu na východě Ukrajiny.

„Když nějaká matka řekne, že její syn zemřel na Ukrajině, tak ji můžou formálně odsoudit. Zabrání to i novinářským pátráním,“ řekl. Nejen kvůli tomu, že si vedení Ruska kupuje lokální politiky i mlčenlivost lidí, ztrácí ruské obyvatelstvo morálku, podotkl disident.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.