Zemanova kritika oslabila Špidlu

  • 110
Nejmocnější politické straně v Česku, ČSSD, skončily klidné časy. Útoky Miloše Zemana z minulého týdne proti premiérovi a předsedovi ČSSD Vladimíru Špidlovi to jasně naznačily.

Sociální demokraté mají v březnu sjezd, na kterém se volí předseda strany. Špidla bude obhajovat svoje předsednictví, ale Zeman, kterého stále obdivuje a poslouchá velmi významná část ČSSD, nyní prohlašuje: Špidla to nedělá dobře.

V pátek vzkázal Zeman přes média Špidlovi, že situaci nezvládá. V sobotu na schůzi nejširšího vedení strany mu přede všemi řekl, že udělal chybu, když si do vlády vzal unionisty a lidovce, a tím připravil ČSSD o některá ministerstva.

Zemanův kritický proslov zapůsobil jako rozbuška. Slovy jednoho z účastníků schůze: Polovina hlasitě tleskala, druhá měla ve tváři zakyslý výraz.

Oba tábory se daly zřetelně rozlišit. Nadšeni byli sociální demokraté, kteří přijeli na pražské jednání ČSSD z regionů, sociální demokraté, kteří chtějí mít silného, výrazného a hlučného vůdce, a sociální demokraté, kteří s nostalgií vzpomínají na doby, kdy byli se Zemanem u moci.

Jmenovat lze ministra práce a místopředsedu strany Zdeňka Škromacha, který v sobotu bojoval za Zemanovu kandidaturu na prezidenta, exministra Petra Lachnita či šéfa severočeské ČSSD Jaroslava Foldynu.

Mezi „zakyslé“ patřil samozřejmě Špidla (i když to nedával znát), ministr vnitra a Špidlův zástupce ve straně Stanislav Gross nebo předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Ti trvají na tom, že Zemanův návrat je návratem starých pořádků, politických obchodů (opoziční smlouva) a podezřelých politických praktik (Zemanovi poradci).

Sobotní střet obou křídel se bude na březnovém sjezdu opakovat. Ale tentokrát nepůjde „jen“  o kandidáta na prezidenta. Půjde o to, kdo bude dál ovládat ČSSD. 

Špidlovo předsednické postavení v ČSSD oslabilo v minulosti hned několik věcí. Náhlá kritika bývalého dlouholetého a ještě stále milovaného předsedy Zemana přišla pro Špidlu v nejméně vhodnou chvíli.

Špidla vzal v létě do vlády lidovce a unionisty. Řada členů ČSSD, i významných, považuje spolčení s pravostředovou KDU-ČSL a pravicovou Unií svobody téměř za zradu.

Později, když se kvůli nejednotnému povodňovému hlasování o zvýšení daní vláda skoro rozpadla, Špidla řešil situaci dost nešikovně. Jeho zmatené výroky o tom, jestli ve své vládě chce unionisty, nebo ne, příliš nenasvědčovaly tomu, že má situaci pod kontrolou.

A nakonec výběr prezidentského kandidáta. Od počátku bylo zjevné, že Špidla se svými lidmi nechce Zemana. Ale místo toho, aby to včas a otevřeně řekl, Špidla raději vymyslel tzv. prezidentské referendum a doufal, že veřejnost nebude pro expremiéra hlasovat.

Ani to nebyl pro předsedu okresní organizace ČSSD z Moravy signál, že v čele jeho strany stojí ten správný předseda.

Už v sobotu se mezi sociálními demokraty proslýchalo, že Špidla bude mít při obhajobě předsednického křesla protivníky. Padlo jméno Stanislava Grosse, který zatím stojí za Špidlou. Padlo však i jméno zemanovce Zdeňka Škromacha.

Které z obou křídel zvítězí, se ukáže až v březnu. Podle sobotního jednání by vyhrál Špidla, ale jen těsně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video