Zeman zamíří do nejlidnatější země po oficiální změně kurzu české zahraniční politiky vůči Číně, po níž v krátkém sledu následovaly cesty ministrů zahraničí Lubomíra Zaorálka, průmyslu a obchodu Jana Mládka a zdravotnictví Svatopluka Němečka.
"Já jsem tam byl s početnou podnikatelskou delegací. Je velká šance, že v říjnu bude prezidentská návštěva a příští rok premiérská," řekl ve čtvrtek Mládek při podpisu dohody o ekonomické spolupráci na podporu ekonomické diplomacie s ministrem zahraničí Zaorálkem. "Dostal jsem signál od jednoho člena čínské centrální vlády, že by to mohlo vyjít," řekl pak iDNES.cz ministr průmyslu.
"S Čínou je třeba jednat. Vždy jsem byl odpůrcem sankcí. Sankce nikomu neprospívají, pouze vedou k izolaci dané země. Ta izolace se promítla do takzvaného mýtu obklíčené pevnosti. V té zemi se nemohla uplatnit demokracie, protože všichni oponenti byli automaticky označeni za spojence vnějších sil, tedy nepřátelských sil. Jsem pro co nejširší obchodní výměnu, včetně výměny investic, a výměnu lidí. Ať jsou to turisté, ať jsou to studenti, ať jsou to podnikatelé,“ řekl v dubnu český prezident. Už tehdy naznačil, že do Číny zamíří i on. (více zde)
Vláda stojí o čínskou investici do Moravskoslezského kraje
Česká vláda se rozhodla oživit vztahy s Čínou kvůli byznysu. Stojí o čínské investice do České republiky i o to, aby se české firmy více prosadily na tamním obřím trhu. „Preferujeme investice v Moravskoslezském kraji. Ještě než jsem jel do Číny, paní čínská velvyslankyně se byla podívat na zónu Mošnov, byla na Technické univerzitě Vysoké školy báňské, tam by mělo být technologické centrum,“ řekl iDNES.cz Mládek.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek při návštěvě čínského Nankingu.
Při jeho nedávné návštěvě Číny jednala podle jeho slov například firma Tatra o obnovení licenční výroby, která tam ještě před deseti lety probíhala. Zástupce Tatry byl součástí Mládkovy delegace. „Byl jsem je podpořit,“ řekl ministr.
Navštívil také prezidenta China Investment Corporation. "Spravuje čínské státní peníze a je připraven investovat do celého světa. To je samozřejmě trochu jiný typ investic než to, co my primárně chceme. My bychom nejradši viděli přímé investice ve zpracovatelském průmyslu. China Investment Corporation, ti by tak koupili třeba třetinu pražského letiště nebo třetinu plynovodu, nebo tyto věci. Ani tohle bych ale nevylučoval,“ uvedl Mládek.
Velký potenciál vidí v turistice. Při velmi střízlivých odhadech je podle ministra v Číně 135 milionů lidí, kteří mají na to, aby přijeli do Prahy, a ještě tady nebyli. Jednal o možnosti přímého leteckého spojení do Pekingu nebo Šanghaje. Jako možnost se podle něj otevírá to, že by se létalo z Činy do Prahy a odtud dál na Balkán. „Velmi reálně tam proběhlo jednání o charterových letech, které by mohly fungovat už někdy v říjnu,“ uvedl pro iDNES.cz Mládek.
"Tohle je oblast, kde jsem na straně Číňanů viděl úplně největší nadšení. Oni jsou po návštěvě Prahy, Kutné Hory, Karlových Varů, Českého Krumlova unešeni,“ prohlásil český ministr průmyslu a obchodu.
Změnu kurzu vůči Číně odstartovalo Sobotkovo prohlášení
Změnu česko-čínských vztahů umožnilo k Číně vstřícné prohlášení předsedy české vlády Bohuslava Sobotky z jara letošního roku. „Rádi bychom vztahy s Čínou zlepšili k lepšímu. V minulosti jsme se chovali nelogicky a v rozporu se zájmy České republiky, která je proexportně orientovaná země," řekl Sobotka. (více zde)
"Pokud chceme mít politické a ekonomické vztahy na stejné úrovni jako další země Evropské unie, chceme také vycházet z principů společné evropské politiky vůči Číně, která mimo jiné zahrnuje akceptování politiky jedné Číny, otázky neoddělitelnosti Tibetu a podle Charty OSN princip nevměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Pokud respektujeme územní celistvost Číny, logicky nemůžeme uznávat tibetskou exilovou vládu," řekl český předseda vlády.
Pak se ledy „prolomily“ a v rychlém sledu následovaly ministerské návštěvy, které završí na podzim prezidentova. Příští rok by do Číny mohl zamířit i premiér.
