„Jsem pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Protože prevence je vždy levnější než následné hašení požáru,“ řekl Zeman.

„Jsem pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Protože prevence je vždy levnější než následné hašení požáru,“ řekl Zeman. | foto: ČTK

EU i NATO by měly odstrašit Rusko před akcemi na Ukrajině, řekl Zeman

  • 452
Prezident Miloš Zeman zopakoval svůj tvrdý postoj vůči Rusku v souvislosti s děním na Ukrajině a koncentrací ruských vojsk u ukrajinských hranic. Zmínil též paralelu s okupací Československa v roce 1968. Vyzval EU a NATO, aby podnikly preventivní odstrašující akce.

Evropská unie i NATO by měly podniknout velmi razantní a preventivní akce k odstrašení Ruska před rozšířením vojenských akcí do dalších oblastí Ukrajiny, případně i Moldavska. Zabrání tím řetězové reakci připojování dalších regionů k Rusku, řekl na konferenci k desátému výročí vstupu Česka do Unie prezident Miloš Zeman. Krym, který si nedávno odhlasoval připojení k Moskvě, je podle něj již ztracen.

Analýza: Čas se krátí

Prestižní britský think tank o napětí na ukrajinské hranici

Zeman na konferenci připomněl, že je proti zavádění sankcí. "Jsem ale pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Protože prevence je vždy levnější než následné hašení požáru," řekl Zeman.

Věří, že Evropská unie i Severoatlantická aliance najdou odvahu k odstrašujícím akcím, které by Rusko odstrašily od dalších akcí na východě Ukrajiny.

Prezident uvedl, že nechce vypadat jako válečný štváč, má ale obavy z rozpoutání řetězové reakce, pokud by ruské jednotky vstoupily na východní Ukrajinu a obsadily například i Oděsu (historické město na černomořském pobřeží mezi Krymem a Podněstřím, separatistickým regionem Moldavska; více jsme o něm psali zde).

Ruská akce by podle něj mohla pokračovat "obsazováním Podněstří, případně i Moldávie." Zeman svůj názor ve čtvrtek sdělil generálnímu tajemníkovi NATO Andersi Foghu Rasmussenovi. Na konferenci k výročí vstupu ČR do EU také řekl, že se s šéfem NATO shodli, že situaci nelze řešit pouhým vydáváním prázdných politických deklarací.

NATO na ruskou anexi Krymu reagovalo posílením stíhací ochrany Pobaltí, které nemá vlastní nadzvukové letectvo a jehož postsovětští členové - Estonsko, Lotyšsko a Litva - se bojí, že se stanou dalším cílem Ruska. Po vojenské stránce jsou tyto státy proti velkému útoku prakticky nehájitelné a spoléhají se na základní kámen NATO, tedy že útok na jednoho člena je útokem proti celé Alianci.

Polsko také naznačilo, že by ocenilo větší americkou vojenskou přítomnost na svém území.

Prezident Zeman se o víkendu vyslovil pro vstup vojsk NATO na Ukrajinu, která už před časem Alianci požádala o pomoc s ochranou své územní integrity, pokud na ukrajinské území vpadne ruská armáda. Zeman se tím liší od premiéra Bohuslava Sobotky, který  je proti intervenci NATO na Ukrajině, i kdyby tato země čelila ruské invazi.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video