Barroso přiletěl do Prahy před devatenáctou hodinou. Poté se Zemanem povečeřel na Pražském hradě. Ve středu je čeká vztyčení evropské vlajky a poté i tisková konference na Hradě, Barrosa ještě navíc setkání s premiérem Petrem Nečasem a návštěva sídla evropské agentury pro satelitní navigační systém, který přesídlil do české metropole.
Právě to, že na Hradě zavlaje vlajka Evropské unie, symbolizuje rozdíl mezi Zemanem a jeho předchůdcem Václavem Klausem, který před pár dny dny na adresu svého nástupce řekl, že dělá věci, které on by určitě nedělal.
Klaus: Já vlajku nepověsím!
Klaus odmítal jak euroval, tak unijní vlajku na Pražském hradě. "Myšlenka, že bychom měli na Pražském hradě k prezidentské zástavě přidávat a vyvěšovat vlajku Evropské unie... Já myslím, že k tomu jsem od žádného občana České republiky mandát, pokyn, příkaz, prosbu nedostal," uvedl Klaus v roce 2004. A svůj odmítavý postoj si udržel až do konce prezidentského mandátu.
Zeman hned po zvolení deklaroval opak. A bude to první velká a na první pohled viditelná změna, kterou se nový prezident Zeman "odstřihne" od politiky svého euroskeptického předchůdce Klause. V případě vztahu k Evropské unii jednoznačně neplatí tvrzení Zemanových odpůrců, že jeho zvolení zakonzervuje politiku, kterou představoval Klaus.
Před Hradem budou protesty proti vlajce Evropské unie
Proti vyvěšení eurovlajky bude ve středu na Hradčanském náměstí protestovat euroskeptické konzervativní sdružení Akce D.O.S.T. a také neparlamentní Strana svobodných občanů.
"Modrý prapor s hvězdičkami není oficiální vlajkou Evropské unie a za symbol EU jej považuje jen 16 z 27 států Unie a Česká republika mezi nimi není. Ani na sídle britské královny či francouzského prezidenta prapor Evropské unie nevisí," uvedl Petr Mach, předseda Svobodných. Jeho strana už také zahájila sběr podpisů pod petici za vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie.
Modrou vlajku se žlutými hvězdami o velikosti šest krát čtyři metry a jednu náhradní šily podle ČT dvě švadleny jeden a půl dne.
Zeman podpoří i euroval. Nečas ho podepisovat nebude
Zeman během návštěvy také podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik záchranného fondu eurozóny, takzvaného "eurovalu". Klaus ho odmítl podepsat, i když ho schválily jak Sněmovna, tak Senát.
"Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl loni tehdejší prezident Klaus. Na samotnou činnost záchranného fondu eurozóny, který už od podzimu funguje, to ale nemělo bezprostřední vliv.
Evropský stabilizační mechanismus se týká jen zemí, které se vzdaly národní měny a platí eurem. To v Česku zdaleka není aktuální a třeba vládní ODS podmiňuje přijetí eura referendem. Při nedávné první návštěvě jednání vlády Petra Nečase prezident Zeman řekl, že trvá na tom, aby i Nečas připojil svůj podpis pod euroval (více o návštěvě prezidenta na jednání vlády najdete zde).
"Když o tom pan prezident mluvil při návštěvě vlády, přešel jsem to mlčením, ale tato věc nepodléhá kontrasignaci premiéra. Je to standardní novela Lisabonské smlouvy, kterou schválily obě komory parlamentu, a každý si může najít, jak jsem o tom ve Sněmovně hlasoval," řekl iDNES.cz premiér a předseda ODS Nečas.
Fond má za daných podmínek pomáhat zemím, které platí eurem a které se dostanou do problémů s financováním, jež by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v potížích, může fond půjčit až 500 miliard eur (téměř 12,5 bilionu korun). Splátky půjček z eurovalu pak mají přednost před splátkami soukromým věřitelům.
Pokud Česká republika euro přijme, bude muset do eurovalu také přispět. Mohla by z něj pak také čerpat, pokud by se dostala do velkých finančních problémů. Podobných, jaké potkaly Řecko či další jižní státy eurozóny, naposledy Kypr.
