Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman využil Tryzny k výrokům proti sudetským Němcům

  20:33aktualizováno  20:33
Terezín - Za přísných bezpečnostních opatření a účasti nejvyššího počtu politiků ve své historii se konala Terezínská tryzna na hřbitově před vstupem do Malé pevnosti. Průvod nesoucí věnce takřka neměl konce. Tryzna trvala o polovinu déle než obvykle a přišlo na ni přes tisíc lidí. Neočekávaně přijela i první dáma USA Laura Bushová. Hlavní projevy pronesli předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus, slovenský premiér Mikuláš Dzurinda a český premiér Miloš Zeman, který si ani pietním aktu neodpustil kritická slova na adresu Sudetoněmeckého krajanského sdružení a novinářů.

"Nebyli jsme to my, kdo chtějí měnit legislativu sousední země a uplatňují majetkové nároky, přestože válečné reparace nebyly nikdy vyplaceny. Musíme se bránit přílivové vlně různých požadavků. Nesouhlasím s účastí českého kněze, který sloužil mši na Sudetoněmeckých dnech," řekl mimo jiné Miloš Zeman. "Požadavek na změnu hranic je v programu Landsmannschaftu už od šedesátých let," připomněl premiér.

Pro Českou televizi v hloučku novinářů pak ještě Zeman doplnil, že "kdybychom my byli jako oni (sudetští Němci), tak bychom žádali vyplacení válečných reparací".  Tak silná slova zjevně zaskočila i přítomného slovenského premiéra Mikuláše Dzurindu, který pak reagoval, že "nacionalismus nikdy nepřinesl nic dobrého a je potřebné vždy stát na straně pravdy."

Václav Klaus byl o něco umírněnější, jeho projev se vztahoval pouze k válečné historii Terezína. "Terezín je neodškodnitelný. Může se nám zdát, že žijeme ve šťastné a harmonické době, ale hrůzy, které se před šedesáti lety odehrály, nesmějí být zapomenuty," řekl. 

Laura Bushová neučinila po celou dobu Tryzny a následné prohlídky Malé pevnosti žádné veřejné prohlášení. Povídala si pouze se svými průvodci a jedné Američance se podepsala do památníku. Ochranka od ní povětšinou držela veřejnost i reportéry v labyrintu pevnosti v uctivé vzdálenosti. Jeden dvůr po vstupu první dámy uzavřela úplně. 

Tryzna skončila křesťanskou a židovskou modlitbou, kterou jako vždy pronesl zemský rabín Karol Sidon.

Nacistická historie terezínské Malé pevnosti se začala psát v roce 1940, kdy si tam zřídilo věznici pražské gestapo. V průběhu války prošlo jejími celami třicet dva tisíc zatčených mnoha národů. Přímo v Terezíně zemřelo na následky týrání dva tisíce pět set vězňů.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Problémem v jídlech pro děti je stále příliš mnoho vepřového masa.
O školníky a kuchaře je velká nouze. Na dvouměsíční volno už lidé neslyší

Základní i střední školy napříč celou republikou se potýkají s velkým nedostatkem nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, školníků či účetních....  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.