"Nebyli jsme to my, kdo chtějí měnit legislativu sousední země a uplatňují majetkové nároky, přestože válečné reparace nebyly nikdy vyplaceny. Musíme se bránit přílivové vlně různých požadavků. Nesouhlasím s účastí českého kněze, který sloužil mši na Sudetoněmeckých dnech," řekl mimo jiné Miloš Zeman. "Požadavek na změnu hranic je v programu Landsmannschaftu už od šedesátých let," připomněl premiér.
Pro Českou televizi v hloučku novinářů pak ještě Zeman doplnil, že "kdybychom my byli jako oni (sudetští Němci), tak bychom žádali vyplacení válečných reparací". Tak silná slova zjevně zaskočila i přítomného slovenského premiéra Mikuláše Dzurindu, který pak reagoval, že "nacionalismus nikdy nepřinesl nic dobrého a je potřebné vždy stát na straně pravdy."
Václav Klaus byl o něco umírněnější, jeho projev se vztahoval pouze k válečné historii Terezína. "Terezín je neodškodnitelný. Může se nám zdát, že žijeme ve šťastné a harmonické době, ale hrůzy, které se před šedesáti lety odehrály, nesmějí být zapomenuty," řekl.
Laura Bushová neučinila po celou dobu Tryzny a následné prohlídky Malé pevnosti žádné veřejné prohlášení. Povídala si pouze se svými průvodci a jedné Američance se podepsala do památníku. Ochranka od ní povětšinou držela veřejnost i reportéry v labyrintu pevnosti v uctivé vzdálenosti. Jeden dvůr po vstupu první dámy uzavřela úplně.
Tryzna skončila křesťanskou a židovskou modlitbou, kterou jako vždy pronesl zemský rabín Karol Sidon.
Nacistická historie terezínské Malé pevnosti se začala psát v roce 1940, kdy si tam zřídilo věznici pražské gestapo. V průběhu války prošlo jejími celami třicet dva tisíc zatčených mnoha národů. Přímo v Terezíně zemřelo na následky týrání dva tisíce pět set vězňů.
