Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Telenovela o amnestii: Zeman obvinil Hasenkopfa, ten zase Koudelku

  12:32aktualizováno  22:30
Abolici, kritizovanou část amnestie prezidenta Václava Klause, spolupřipravoval bývalý Klausův hradní právník Pavel Hasenkopf. Uvedl to prezident Miloš Zeman. Ten o víkendu studoval podklady k amnestii, které mu dle svých slov zaslal právě Hasenkopf. Zdá se ale, že si prezident plete dvě verze amnestie. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek pak Hasenkopfovi navrhl společné jednání o amnestii, které by mělo proběhnout v úterý.

Prezident Miloš Zeman „přikryl“ svého hradního kancléře Vratislava Mynáře. Spoluautorem amnestie prý je bývalý Klausův hradní právník Pavel Hasenkopf. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Když v neděli bývalý hradní právník prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf uvedl, že prezidentovi Miloši Zemanovi zaslal podklady ke kritizované amnestii, svitla naděje, že se ve veřejném sporu o její autorství udělá jasno.

Jenže nový prezident Miloš Zeman po prostudování podkladů celou věc spíš ještě zamlžil. "Pavel Hasenkopf byl jeden ze spoluautorů amnestie, a to zejména části zastavující trestní řízení u dlouhodobě se vlekoucích procesů," uvedl ve svém prohlášení prezident.

Spor o amnestii

Jinými slovy, Zeman "obvinil" Hasenkopfa právě z přípravy té části amnestie, která čelila největší kritice a u níž Hasenkopf vyloženě odmítl, že by ji navrhoval.

Právník, kterého se Hrad nyní snaží vyhodit, zareagoval na Zemanovo tvrzení rychle. V rozhovoru pro server Lidovky.cz Hasenkopf označil za pravého autora amnestie Zemanovi blízkého právníka Zdeňka Koudelku, kterého někdejší prezident Václav Klaus neúspěšně navrhoval na ústavního soudce.

Okruh potenciálních autorů amnestie, o nichž média už měsíce spekulují, tak nyní tvoří Václav Klaus, Pavel Hasenkopf, Ladislav Jakl, Petr Hájek a Zdeněk Koudelka. A někteří dávají kvůli povinné kontrasignaci vinu i vládě. Jak se v tom zorientovat?

Zeman pokládá za důkaz proti Hasenkopfovi citaci o abolici

Prezident coby "důkaz" cituje Hasenkopfův e-mail Ladislavu Jaklovi z 22. října, v němž právník tvrdí: "Tím se dostávám ke čtvrté množině - vlekoucí se soudy vyřešíme jedině abolicí - naformulovat to lze, jen mi dodejte nějaké základní parametry, co je to vlekoucí se řízení."

O měsíc později (20. listopadu) Hasenkopf na Hrad napsal: "Už to mám celé hotové, během dneška to přinesu včetně vlekoucích se soudů - bude to jen jeden článek navíc oproti té původní verzi."

Zdeněk Koudelka

Exposlanec ČSSD Zdeněk Koudelka

Právník, náměstek ředitele Justiční akademie. Od roku 1998 vykonával funkci poslance za ČSSD. Mandátu se vzdal v roce 2006. Po odchodu se stal náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, na této pozici v Brně působil až do roku 2011.

Bývalý prezident Václav Klaus ho loni navrhoval na ústavního soudce, Senát však Koudelku jasně odmítl. Kritizovali ho i někteří sociální demokraté. Těm se nezamlouvalo například jeho působení na Nejvyšším státním zastupitelství v době tzv. justiční mafie. "Nese odpovědnost za stav české justice," opřel se tehdy do Koudelky Jiří Dienstbier.

Hasenkopf podle Zemana "veřejně odmítl jakoukoli spoluúčast na vyhlášení amnestie, zejména pak na zastavení trestního stíhání ve věci vlekoucích se procesů". Jenže to není pravda a jde to snadno ověřit. Právník totiž o tom, co zpracoval ohledně abolice, mluvil v rozhovoru pro MF DNES 30. dubna.

Hasenkopf jasně mluvil o verzi z prosince. O té Zeman mlčí

Zemanova teorie tak dostává velkou trhlinu. Hasenkopf totiž MF DNES výslovně řekl, že abolici připravoval, a vysvětlil, že byla diametrálně odlišná od verze, pro kterou se nakonec prezident rozhodl.

"Navrhoval jsem, aby se (abolice) týkala pouze vlekoucích se trestních stíhání pro přečiny, verbální trestné činy, trestné činy spáchané v afektu a pro drobné úvěrové podvody, vedoucí k takzvanému 'vězení pro dluhy' například u žen s malými dětmi. Určitě mi nešlo o takzvané kmotry. A nadto jsem navrhoval dát čas dva a půl měsíce soudům, aby mohly vytipovat extrémní případy, na které by se abolice vztahovat neměla, a urychleně je dokončit," řekl v rozhovoru Hasenkopf.

Právník také už tehdy řekl, že se "tři týdny nic nedělo až do 10. prosince", což by časově odpovídalo době od Zemanem zmíněného 20. listopadu. Po těchto třech týdnech se Hasenkopf - opět to uvedl v onom rozhovoru na konci dubna - dostal k "úplně jiné verzi" vzniklé podle něj na ministerstvu spravedlnosti. Právě tu, která je podle všeho hlavním předmětem sporu, Zemanovo prohlášení zcela pomíjí. A podle hradní mluvčí Hany Burianové prezident nyní víc k amnestii neřekne.

Hasenkopf soudí, že jeho návrh ze 20. listopadu dorazil na ministerstvo spravedlnosti a tomu se nelíbil.

"Byl zbytečně přesný, detailní, jako když vezmete skalpel a děláte chirurgicky přesné řezy. Ta jejich verze totiž je, jako když vezmete sekyru. Takže první, co mě napadalo, když jsem to viděl, bylo: Ježíši, to je přesně to, co jsme nechtěli (...) Tady jde jen o to vyčistit si kriminály," řekl Hasenkopf na konci dubna ve zmíněném rozhovoru.

"Prezident se vyjádřil k tomu, k čemu se vyjádřit chtěl, a dál to nyní komentovat nebude," řekla iDNES.cz mluvčí Hradu Hana Burianová na žádost o reakci.

Zdeňku, sorry, už tě nebudu krýt. Hasenkopf našel Koudelkovy stopy v elektronickém dokumentu

Na svém facebookovém profilu zveřejnil Hasenkopf prohlášení ukazující na Koudelku: "Vyjádření pana prezidenta mne s konečnou platností přesvědčilo o tom, že mám být pouze obětním beránkem. Hluboce se omlouvám všem, kteří mne pro tuto roli vybrali, že nejásám nadšením, že to smím být právě já, kdo bude obětován, a že mám tu drzost se této arogantní mocenské zvůli veřejně bránit. Začíná to tu vypadat jak za normalizace. Zdeňku, sorry, ale všechno má své meze a dál Tě nebudu krýt," napsal (celé prohlášení čtěte zde).

Příspěvek bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa na svém facebookovém

Příspěvek bývalého hradního právníka Pavla Hasenkopfa na jeho facebookovém profilu

Z čeho usuzuje na autorství Zdeňka Koudelky? "Ta verze byla napsána na počítači, který je označen - když si rozkliknete vlastnosti dokumentu - jako Koudelka. A mám i další důkazy," řekl ČT. A proč o Koudelkovi dosud mlčel? "Vím, že pan prezident má k panu Koudelkovi poměrně blízko, a nechtěl jsem ho dostat do trapné situace. Pan prezident se ale vůči mně zachoval nekorektně."

Takzvané "vlastnosti dokumentu" neprůstřelným důkazem nejsou, jdou totiž změnit. Na druhou stranu je lidé běžně měnit nepotřebují, a tak je snadné na ně zapomenout. Hasenkopf proto opatrně říká, že má i další důkazy, zatím je ale tají.

Abolice je dobrá, ale já ji nepsal, uvedl Koudelka

Koudelka se podle serveru Lidovky.cz brání tím, že s amnestií - a její aplikovanou aboliční částí - sice souhlasí, ale není jejich autorem. "Podotýkám, že v návrhu amnestie, který jsem vypracoval v roce 2008 a který jsem aktualizovaný postoupil na Hrad v roce 2012 jako ústavní právník věnující se pravomocem prezidenta, tato věc nebyla a osobně mne nenapadla," uvedl (podrobnosti zde).

"Protože jsem nepřišel na nejdiskutovanější část amnestie, těžko se můžu hlásit jako její autor. Nicméně s amnestijním rozhodnutím v této části souhlasím," dodal.

To, že Koudelka za přípravou amnestie nestál, potvrdil i místopředseda ODS Pavel Blažek. Ten v pondělí na Radiožurnálu také uvedl, že se na amnestii z právnického hlediska určitě podílel právě Hasenkopf. Dal tak za pravdu prezidentovi Miloši Zemanovi, podle něhož je bývalý poradce jeho předchůdce Václava Klause spoluautorem amnestie.

Blažek pak ve večerním vysílání pořadu Události, komentáře na ČT uvedl, že Hasenkopfa a Koudelku pozval na společné jednání kvůli autorství amnestie. Schůzka by se měla uskutečnit v úterý ve 12:30.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.