Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákon o referendu vám pomůže vrátit prestiž, řekl poslancům Zeman

  9:28aktualizováno  14:04
Přijetí zákona o obecném referendu může podle prezidenta Miloše Zemana pomoci poslancům vrátit prestiž, která se po roce 1989 rapidně snížila. Zeman poslancům připomněl, že před 25 lety měli u občanů největší prestiž učitelé, lékaři a poslanci, ale teď zůstala už jen učitelům a lékařům. Poslanci opoziční TOP 09 před vystoupením prezidenta opustili sál.

„Teď jsou na předposledním místě před uklizečkou,“ řekl o politicích Zeman. Zažertoval, že i když se v sousedním Rakousku používá termín „kosmetička podlahových ploch“, on sám se přidrží slova uklízečka. Uzákonění obecného referenda by ale podle hlavy státu mohlo pomoci bariéru mezi politiky a občany překonat.

DOKUMENT: Zeman chválil, lobboval i citoval soukromý e-mail

Dlouhodobý zastánce referenda Zeman schválení vládního návrhu zákona podpořil s několika drobnými změnami. Za chybu považuje to, že podle návrhu vlády by lidé neměli šanci vyjádřit se ke konkrétním právním předpisům.

„Zastupitelskou a přímou demokracii pokládám za komplementární, něco, co se doplňuje,“ řekl prezident. Výslovně poděkoval poslanci Karlu Turečkovi, kterého ve čtvrtek TOP 09 vyhodila z klubu a který na rozdíl od bývalých kolegů projevu prezidenta přihlížel.

Kalousek: Prezidenta jsem viděl v televizi, přepnul jsem ho

Předseda opoziční TOP 09 po prezidentově projevu novinářům řekl, že Zemana přece jen poslouchal, ale jen v televizi. „Přepnul jsem to, když začal mluvit o panašování,“ řekl Kalousek. „Pan prezident má právo kdykoli navštívit Sněmovnu a kdykoli poslance oslovit. Do politiky ale také někdy patří gesta a symboly a my jsme tímto gestem chtěli vyjádřit názor na to, jak pan prezident vykonává svůj úřad,“ prohlásil předseda TOP 09.

Nedomnívá se, tak jako Zeman, že by přijetí zákona o obecném referendu mohlo pomoci vrátit prestiž politikům. „Na snižování prestiže politiků neseme odpovědnost všichni, včetně pana prezidenta,“ řek Kalousek.

„Cílem vlády není nahradit parlamentní formu republiky, ale umožnit přímé rozhodování občanů o některých významných záležitostech,“ řekl v pátek ve Sněmovně ministr pro legislativu a pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD.

Zeman podpořil i povinnou volební účast a „panašování“

Za přípravu návrhu prezident Dienstbiera, kterého chválí málokdy, ocenil. „Pan Dienstbier podle mého názoru udělal mizerný ústavní zákon, který zahrnuje mimo jiné omezení kompetencí prezidenta, a udělal dobrý ústavní zákon, který se týká obecného referenda,“ řekl novinářům. Každému řemeslníkovi se podle prezidenta občas něco povede a něco nikoliv.

Fotogalerie

Zeman ve svém projevu podpořil i další prvek přímé demokracie, přímou volbu starostů, a také povinnou volební účast.

Znovu vystoupil s tím, že by lidé měli mít šanci ve všech volbách, nejenom v těch obecních, využít možnosti takzvaného „panašování“, což by znamenalo, že by si lidé mohli vybírat politiky při volbách napříč kandidátkami. „Na krajské a celostátní úrovni jste vázáni jednou stranickou kandidátkou a nemáme tolik osobností, abychom si mohli dovolit je ztrácet,“ řekl poslancům Zeman.

Prezident Zeman vystoupil před poslanci pošesté za dobu, kdy je ve funkci hlavy státu. O to, aby byl přijat ústavní zákon o obecném referendu, se kterým počítá česká ústava, usiloval již v době, kdy dříve vedl sociální demokracii.

Nedávno také Zeman v souvislosti s chystaným referendem ve Velké Británii o jejím vystoupení z Evropské unie řekl, by se nebránil ani hlasování na toto téma v Česku, ale hlasoval by pro setrvání země v unii. Už v minulosti uvedl, že by byl pro vypsání referenda o přijetí eura. Vládní návrh, který mají poslanci na stole, předpokládá, že by referendum mohlo iniciovat 250 tisíc občanů.

Referendum by nebylo možné o setrvání v EU, ani o výši daní

Vládní návrh, pokud ho poslanci přijmou, by ovšem referendum o setrvání v zemi neumožňoval, jak zdůraznil i Dienstbier. Referendum by nebylo možné také o otázkách přímo ovlivňujících podobu státního rozpočtu, třeba kolik peněz má jít na kulturu či jak vysoká má být sazba daně. Všelidové hlasování by také nebylo možné o otázkách, které by Česko nutily porušit závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy, nebo o odvolání či jmenování do funkcí.

Občané by si naopak mohli vynutit referendum třeba o tom, zda se má v restauracích kouřit, o legalizaci marihuany, o elektronické evidenci tržeb. A kdyby zákon platil již dříve, tak i třeba o plánovaném umístění amerického radaru v Brdech, což bylo téma, které rozdělovalo veřejnost a nakonec sami Američané od svého plánu ustoupili.

Výsledek referenda by platil, když přijde čtvrtina všech voličů

Vládní návrh počítá s tím, že aby výsledek referenda platil, musela by se v něm pro určitou věc vyslovit nejen nadpoloviční většina účastníků referenda, ale zároveň nejméně 25 procent občanů oprávněných hlasovat, tedy oprávněných voličů.

Pro přijetí ústavního zákona potřebuje vláda získat ve Sněmovně 120 hlasů, jimiž sama nedisponuje, a musí tedy spoléhat na pomoc opozice. Komunisté jsou pro obecné referendum, stejně jako Úsvit, ODS a TOP 09 jsou proti.

„Jsme zastánci zastupitelské parlamentní demokracie. Vládní návrh je hrou na referendum. Pro vládu má být referendum závazné, pro parlament nikoli. Jde tedy o drahý průzkum veřejného mínění pro vládu. Kvóra pro účast, respektive platnost, jsou nastavena tak, že by většina referend mohla být neplatná pro nízký počet voličů a je také riziko zneužití referend různými nacionalistickými a populistickými hnutími,“ říká poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Poslanci v pátek ani nedokončili první čtení zákona a budou se k němu muset vrátit. Přesně ve dvě hodiny po poledni místopředseda Sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL, který řídil schůzi, přerušil projev Marka Bendy z ODS a poslanci šli domů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.