"Nemůžeme reagovat lhostejně na hlasy v Rakousku, Bavorsku nebo Maďarsku, které vyhlašují, že historie začíná rokem 1945," prohlásil při projevu premiéra. "Musíme se chránit před takovou amputací naší historické paměti." Na místě někdejšího tragického utrpení tisíců Židů Zeman zároveň vyjádřil solidaritu s Izraelem, který označil za "jediný demokratický stát na Blízkém východě".
Projevům nacionalismu a dokonce i pouhé lhostejnosti k nim je nutné čelit již v prvopočátcích také podle prezidenta Václava Havla. "Není pochyb o tom, že v každém pokusu relativizovat nacistické násilí, v každé antisemitské poznámce či rasistickém útoku je obsaženo nebezpečí genocidy," uvedl prezident v listu, který adresoval shromáždění v Osvětimi.
"Pokud dnes hovoříme o příčinách a následcích evropské katastrofy druhé světové války, učíme se tím zároveň čelit moderním projevům nacionální nenávisti, jichž nejsou prosty ani dnešní demokratické státy a národy," podotkl v této souvislosti.
Továrnou na smrt v Osvětimi prošlo během války na 50.000 československých občanů. Vrátilo se jich zhruba deset procent. 15 z nich dnes přijelo opět na místo svého dávného utrpení. Právě toto období připomíná česká národní expozice v prostorách bývalého tábora.
Návštěvníci se v ní mohou seznámit s osudy českých a slovenských obětí nacistického násilí. První transporty přijely do Osvětimi z Terezína v říjnu 1942 a celkem při nich bylo deportováno 44.809 Židů, z nichž se zachránilo jen 2865. Smrt v Osvětimi našlo rovněž na 5000 českých Romů.
S tímto vyhlazovacím táborem je spojena i největší hromadná vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v tamních plynových komorách zavražděno 3792 židovských mužů, žen a dětí z terezínského ghetta.
