Zeman dlouhodobě považuje islámský terorismus za největší hrozbu pro svět. V projevu tak zmínil v této souvislosti i hrozbu radikálů z hnutí Islámský stát, které chce vytvořit chalífát zahrnující mimo jiné i Tádžikistán.
Svého hostitele však pochválil, jak se s radikálním islamismem dokázal vypořádat v době občanské války v Tádžikistánu v letech 1992 až 1997. Ta se tehdy zvrtla v etnické čistky. Proti vládnímu vojsku se tehdy postavila opozice, která se spojila s islámskými radikály i některými menšinami. Zeman poznamenal, že boje podle něj občanskou válkou nebyly, ale že šlo o boj proti terorismu. Podle některých zdrojů si střety v Tádžikistánu vyžádaly až 100.000 obětí, Zeman mluvil o 150.000 obětech.
Emómalí-ji Rahmón je v čele středoasijského Tádžikistánu od roku 1992, kdy jako premiér převzal prezidentské pravomoci po Akbaršo Iskandarovi, jenž rezignoval kvůli nepokojům. Rahmón byl prezidentem zvolen v roce 1994 a pak znovu v letech 1999, 2006 a 2013. Západní státy volby opakovaně označovaly za netransparentní a zmanipulované; loni pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že hlasování neodpovídalo demokratickým pravidlům.
Válka a čistkySoučasná vláda v čele s prezidentem Emómalí-ji Rahmónem bojuje proti islámskému radikalismu už od 90. let, kdy se Tádžikistán zmítal v krvavé občanské válce. Náboženští extremisté v ní bojovali proti Rahmóonovi a jeho autokratické vládě. Prapůvodní příčinou pět let trvajícího konfliktu bylo nedemokratické potlačování opozice prezidentem, v průběhu se ale válka zvrtla v etnické čistky. Konflikt si vyžádal na sto tisíc životů. Rahmón svůj post po skončení občanské války obhájil a v čele země stojí i nadále. Čelí ale podezření, že volby opakovaně zfalšoval. Prezidentem je od roku 1994. |
Rachmon na tiskové konferenci označil Česko za důležitého politického a ekonomického partnera své země v Evropě a vyslovil se pro další rozvoj vzájemných vztahů, které označil za historicky skvělé. Řekl, že se Zemanem hovořil o terorismu, extremismu a mezinárodní kriminalitě a o společném odhodlání jim čelit.
Zeman připomněl, že v Tádžikistánu byl před třiceti lety, kdy do této země přijel zavádět výpočetní techniku do zemědělství. „Tádžikistán je zemí s tragickou minulostí a velmi dobrou budoucností,“ poznamenal při svém projevu. Jeho potenciál vidí především ve vodní energetice a vodních zdrojí. Při stavbě malých a středních hydroelektráren, při jejich opravách nebo při dodávání technologií by se podle něj mohly uplatnit i české firmy. V zemi se údajně také nacházejí zásoby plynu a ropu, a tak by se Tádžikistán mohl stát jedním z nejvyspělejších států na někdejší hedvábné stezce.
Zeman pozval tádžickou hlavu státu na oplátku na návštěvu do Prahy. Oba prezidenti po setkání zahájili česko-tádžický podnikatelský seminář, kterého se zúčastnili zástupci sedmi desítek českých firem. Obchodní vztahy obou států však nejsou v současné době příliš velké. Hodnota obchodní výměny loni dosáhla částky 3,4 milionu dolarů a letos se v prvních třech čtvrtletích oproti loňsku mírně snížila, napsala středoasijská agentura CA-News. Důvodem byl pokles tádžického exportu, dovoz z Česka se naopak ve stejném období o pětinu zvýšil.
