Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman: Úpravy přijdou na sto milionů

  23:47aktualizováno  23:47
Vylepšení Temelína, ke kterému Českou republiku zavazuje čtvrteční dohoda s Rakouskem, přijde podle premiéra Miloše Zemana zhruba na sto milionů korun. Zeman včera odmítl informace, že opatření mohou stát až deset miliard, jak tvrdí rakouští odborníci. Neuvedl však, kdo investice zaplatí. Kancléř Wolfgang Schüssel oznámil, že Rakousko docílilo stanovení nejvyšších možných bezpečnostních standardů pro Temelín.

Předpověděl však, že i v budoucnu bude elektrárna předmětem tvrdých střetů. Dohoda o Temelínu stanoví, že Česko vyřeší sedm bezpečnostních a jedenadvacet ekologických otázek.

Rakousko přestane při rozhovorech o vstupu Česka do Evropské unie bránit tomu, aby byla uzavřena energetická kapitola. Státní úřad pro jadernou bezpečnost uvedl, že až budou dokončeny potřebné analýzy, ukáže se, zda budou v Temelíně nutné technické úpravy.

Rakousko se smířilo s Temelínem, ale vynutilo si úpravy elektrárny

Nevyhrála Vídeň ani Praha
Vídeň ústy kancléře Wolfganga Schüssela tvrdí, že přiměla Prahu ke zvýšení bezpečnostních standardů v Temelíně. Praha však oponuje, že zatím není prokázáno, jestli jsou technická opatření pro zvýšení bezpečnosti vůbec nutná.

"U většiny otázek bude trvat minimálně osmnáct měsíců, než se prokáže, zda jsou opatření potřeba," řekl mluvčí Státní ho úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann, podle něhož se nejprve musí dokončit analýzy problematických míst.

Jaderný úřad však bude případná technická opatření vyžadovat, pokud analýzy ukážou, že jsou nutná. ČEZ, provozovatel Temelína, zatím nemá oficiální zprávy o tom, co pro ně bruselská dohoda mezi premiérem Milošem Zemanem a kancléřem Schüsselem znamená.

"Čekáme, až nám Státní úřad pro jadernou bezpečnost osvětlí požadavky, které z dohody vyplývají," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, který odhaduje, že alespoň část nákladů ponese jeho firma.

Rakouských jedenadvacet ekologických požadavků na Temelín, které jsou rovněž součástí čtvrteční úmluvy, je výsledkem práce komise posuzující vliv Temelína na životní prostředí. "V okamžiku zveřejnění je Rakušané bez výhrad akceptovali," řekl člen komise Miroslav Martiš.

Temelínská komise už letos na jaře konstatovala, že vliv elektrárny na životní prostředí bude nízký, nevýrazný a přijatelný. "Jedenadvacet požadavků má zajistit, aby i v budoucnu byl ekologický vliv málo významný," řekl včera Jiří Hanzlíček, další člen komise.

Česko-rakouské ujednání o Temelínu bude přičleněno jako doplněk k budoucí dohodě o českém vstupu do Evropské unie. "To byl při jednání největší problém," řekl zdroj, přítomný diskusím v Bruselu.

Bude to totiž poprvé, co ve vstupní smlouvě s unií bude dokument s podobným obsahem. Dodatečné protokoly byly sice připojovány ke vstupním smlouvám už dříve, vždy však obsahovaly výhody pro nové členy. Protokol o Temelínu bude pro Čechy určovat právně vymahatelné povinnosti, které ostatní členové unie nemají.

Přičlenění tohoto dokumentu může ztroskotat jen na odporu některého členského státu. Návrh na začlenění protokolu byl proto ve smlouvě formulován tak, aby to vypadalo jako čistě česko-rakouská záležitost, která se jiných netýká.

Rakušané zatím stojí s prázdnýma rukama - musí čekat, zda s tímto řešením bude celá unie souhlasit. "Budou potřebovat podpisy ostatních. Nemůžete znásilnit čtrnáct členských států jednáním Rakušanů a Čechů," uvedl mluvčí evropského komisaře Güntera Verheugena.

Co se nelíbí Rakušanům na Temelínu 

1) Problémová je podle nich integrita reaktorové nádoby, protože se neprovedly některé předprovozní analýzy odolnosti vůči křehnutí podle dnešního stavu techniky

2) Nedestruktivní testy nebyly uskutečněny s odpovídající ultrazvukovou testovací metodou v souladu se stávajícími poznatky 

3) Nebylo ukončeno posouzení chování bezpečnostně významných součástí zařízení v případě nehody anebo zemětřesení

4) Nepoužila se moderní metoda zaznamenání tektonických zlomů a možnosti ohrožení lokality u elektrárny případným zemětřesením

5) Souběžně vedoucí vysokotlaká potrubí v elektrárně nejsou dostatečně navzájem chráněna před poškozením v případě, že by jedno z nich prasklo. Řešení rakouští experti vidí ve vybudování speciální zdi mezi potrubím 

6) Rakušané mají výhrady proti celistvosti kontejnmentu (ochranného obalu) v případě nehody

7) Nebylo provedeno funkční posouzení ventilů pro parovodní směs 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.