Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Velké Zemanovo gesto a trochu slámy čouhající mu z bot

  17:38aktualizováno  17:38
Příjezd předsedy Evropské komise na Pražský hrad nemohl začít lépe: prezident Miloš Zeman si tento okamžik, kdy přivítal José Manuela Barrossu, vychutnal. V jeho očích bylo možné číst záblesky slz. Nebylo si ovšem možné také nevšimnout, že mu trochu čouhala sláma z bot.

Prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso společně vyvěsili na Pražském hradě vlajku Evropské unie. (3. dubna 2013) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Nad Hradem zavlála vedle té české rovněž vlajka Evropské unie, kterou jeho předchůdce odmítal vyvěšovat. Prezident Zeman vzápětí podepsal i euroval, tedy dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny. Česká republika jej podepsala jako poslední země z Unie. Bude tomu v červnu deset let, kdy občané ČR v referendu rozhodli poměrem 77,33 % kladných hlasů (proti 22,67 % hlasů nesouhlasných) o vstupu do tohoto politického uskupení. Samotný vstup 1. května 2004 byl jen dovršením dlouhé strategie, a nakonec i svobodného občanského rozhodnutí.

Prezident Miloš Zeman podepsal na Pražském hradě evropský stabilizační

Prezident Miloš Zeman podepsal na Pražském hradě evropský stabilizační mechanismus, takzvaný euroval. (3. dubna 2013)

Síla symbolů, síla odporu

Prezident Miloš Zeman tímto dvojím aktem - vyvěšením a podpisem - v jednom velkém gestu ukázal, že pochopil sílu symbolů a jejich význam. Hrdost na reprezentanty této země velmi často bohužel kulhala. A těžce se taková deziluze maže. Ostatně u samotného Zemana to někdy vypadá jako naprostá nemožnost. Nicméně možnosti tu stále jsou: právě proto, že Zeman své gesto činí významně a v opozici ke svému předchůdci Václavu Klausovi. Symetričnost významů to posiluje. Pískot a hudrání několika Klausových sirotků u Masarykovy sochy tu scenérii narušilo lehce. Prezident Zeman učinil krok správným směrem.
Je ale dobré si všímat, že bývalý Klausův asistent Petr Mach ze Strany svobodných občanů, stejně jako ultrakonzervativní iniciativa D.O.S.T., kteří se na protestech podíleli, tu stále jsou a mají stále důvod vystupovat, jakkoliv jejich sympatizanti čerpali svou sílu právě z Klausovy politické milosti.

Evropa jako výzva pro ODS

Stav uvnitř ODS je mnohem problematičtější. Premiér Petr Nečas, stejně jako jeho předchůdci, byli do euroskepticismu dotlačeni týmž tlakem - politikou Václava Klause, který využil přepracované doktríny tzv. eurorealismu. Volný přechod od eurorealismu devadesátých let, jak jej formulovali zejména filozof Miloslav Bednář a nynější europoslanec Jan Zahradil, k nynějšímu euroskepticismu s národoveckými stíny, byl už jen historický detail. Hrůza z toho, zda Klaus konečně podepíše, či nepodepíše Lisabonskou smlouvu, patřila na podzim roku 2009 k nejostudnějším chvilkám českého členství v Evropské unii.

Prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso při

Prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso při vyvěšování vlajky Evropské unie na Pražském hradě. (3. dubna 2013)

Většinový elektorát ODS, o čemž svědčily výzkumy veřejného mínění, antievropské notě nikdy nevěnoval tolik pozornosti jako média. I když se Klausovým suverenistům podařilo část společnosti opravdu zviklat, propad ODS pod hranici deseti procent je dán i touto Klausovou sebestřednou politikou. Nálady voličů na pravém středu zdaleka ne vždy souzněly s extrémními fázemi Klausových provokací.

Premiér Nečas, pokud nechce klesnout ještě níže, by měl revidovat své evropské postoje, které až zoufale kopírují ty konzervativní britské. Jenže dějiny této země, nechce-li tato země zůstat ostrovem uprostřed pevniny, se odehrávají právě ve středu starého kontinentu. Možná musí přijít někdo po Nečasovi - ale kde brát?

Dojat sám sebou

Prezident Zeman uštědřil premiérovi lekci. Problematičtější je ovšem fakt, že na celou akci nebyl pozván ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Tohle si mohl prezident odpustit. Člověk se potom nemůže zbavit pochybností, do jaké míry je vztyčení vlajky a podepsání eurovalu okatou snahou naklonit si vlivné eurofederalisty, a hlavně upozornit sám na sebe.

Prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso společně

Prezident Miloš Zeman a předseda Evropské komise José Manuel Barroso společně vyvěsili na Pražském hradě vlajku Evropské unie. (3. dubna 2013)

Otázkou i nadále zůstává, kdy se síla symboliky - podobně jako nedávná prezidentská inaugurace a následné Te Deum v katedrále sv. Víta - promění z božské many v energickou sílu činů. Dojetí z vlastního významu, kterak je prezident Zeman předvedl při své modlitbě na Hradě, totiž nemá pouze líc. Prezident, od jehož inaugurace ještě neuplynul ani měsíc, se sice dnes předvedl v perspektivě evropské, ale zároveň mu poněkud čouhala sláma z bot. Ale aspoň to z jeho strany nebyl laciný bonmot!

Autor:


Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.