Do 21. srpna by je mohly strany doplňovat, do konce srpna by mohly opravovat případné závady. Krajské úřady a pražský magistrát by pak o registraci kandidátek musely rozhodnout nejpozději 1. září.
O čtyři dny později - 5. září - by měla Státní volební komise vylosovala volebním uskupením čísla, pod nimiž by šla do voleb. Čísla budou i na hlasovacích lístcích, které by voliči museli do poštovních schránek dostat do 17. října. Strany a hnutí by čísla mohly využít i ve volební kampani. Její horká část, která je spojena s vysíláním volebních spotů v České televizi a Českém rozhlase, by začala 4. října.
Premiér a předseda ČSSD Sobotka je připraven návrh prezidenta na termín voleb do Sněmovny spolupodepsat. Návrh je rozumný, sdělil na Twitteru. I podle předsedy ODS Petra Fialy zvolil prezident pro volby rozumný termín. „My v ODS jsme na ně připraveni,“ napsal rovněž na Twitteru. Problém s datem voleb nemá ani vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Je to rozhodnutí pana prezidenta, které respektuji,“ napsal agentuře ČTK.
MIloš Zeman už dříve řekl, že chce, aby strany a hnutí, které si plánují billboardy a další formy volební kampaně, věděly, s jakým termínem mohou počítat. „Pokládám to za poctivou hru, mohl bych je se zlomyslností sobě vlastní napínat až do posledního termínu, ale neudělám to a oznámím to v pátek,“ avizoval ve středu Zeman. Názor zjevně nakonec změnil.
Hlava státu musí volby vyhlásit nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Ústava stanoví, že se parlamentní volby musí konat 30 dnů před skončením čtyřletého volebního období, tedy v případě současné Sněmovny před 26. říjnem. Vzhledem k tomu, že volebními dny jsou pátek a sobota, tak nejzazší termín voleb připadá na předposlední říjnový víkend. Nejdříve by mohly být o posledním zářijovém víkendu.
Loni Miloš Zeman termín voleb, tehdy krajských a do třetiny Senátu, oznamoval dvakrát. Poprvé se totiž ukázalo, že termín nebyl podle zákona možný, a prezident ho ještě změnil (více čtete zde).
