Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman: Stoiber je jako politici třetí říše

  0:01aktualizováno  0:01
Česko-německé vztahy, v poslední době i tak značně napjaté, dostaly včera další ránu: premiér Miloš Zeman nepřímo přirovnal německého kandidáta na kancléře a bavorského premiéra Edmunda Stoibera k politikům Hitlerovy třetí říše. "První signály blížící se bouře jsou ještě nezřetelné," varoval premiér při zahájení výstavy k 60. výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

"My si můžeme útěšně říkat, nic nás neohrožuje, jakýsi bavorský kancléřský kandidát, jakýsi korutanský hejtman (Jörg Haider) či kdokoli jiný... Ale proti historickému zlu, proti nenávisti, která našla své ztělesnění právě v třetí říši, je třeba stavět se od samého počátku."

Zeman svá slova pronesl jen pár desítek minut poté, co jeho ministr zahraničí Jan Kavan označil současné česko-německé vztahy za "nejlepší v historii". "Pro českou vládu není směrodatný postoj některých politiků CSU v Mnichově, ale stanovisko současné sociálnědemokratické vlády v Berlíně, která nežádá zrušení prezidentských dekretů," prohlásil Kavan.

Jenže Edmund Stoiber není pouze "bavorský politik" a horlivý obhájce sudetských Němců, je to především kancléřský kandidát opozice CDU/CSU, která by podle průzkumů mohla po podzimních volbách vystřídat současnou vládní koalici kancléře Schrödera. Kabinet, který z nich vzejde, bude mít pak důležité slovo při rozšiřování Evropské unie, jež je všeobecně očekáváno v roce 2004 či 2005.

Stoiberův úřad se však přes sliby k Zemanovým výrokům nevyjádřil. Stejně jako konzervativní opozice se komentářům vyhnula i vládní místa. "Nemáme potřebu reagovat," sdělil MF DNES úřad spolkového kancléře i spolkové ministerstvo zahraničí v Berlíně.

Co Zeman také řekl o Němcích

  "Nevidím důvod, proč by v česko-německém diskusním fóru měli být zastoupeni sudetští Němci, když v něm nejsou ani čeští republikáni a komunisté." (červenec 1998) 

"Vztahy s Německem se podaří snáze upravit, bude-li v Bonnu po volbách sociálnědemokratická vláda." (červenec 1998, během předvolební kampaně v Německu, kdy byl premiérem konzervativní kancléř Helmut Kohl) 

"Neměli bychom zapomenout, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, kteří zničili jediný ostrůvek demokracie v Evropě.
A může někdo požadovat usmíření se zrádci? ... Podle českých zákonů se dopustili zrady, zločinu, který se tehdy trestal smrtí. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest." (leden 2002)

"Emotivní rétoriku některých českých politiků lze připsat na konto předvolební situace," dodal sekretariát šéfa německé diplomacie Joschky Fischera. "Spolková vláda plně a bezvýhradně podporuje vstup České republiky do Evropské unie a její přijetí nehodlá zatěžovat otevřenými otázkami z minulosti."

Méně diplomaticky se však k česko-německým vztahům vyjádřil renomovaný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ten napsal, že česká vláda vzala v posledních týdnech zpět téměř všechny ústupky a kompromisy dojednané v uplynulém desetiletí s Německem v otázce sudetských Němců a Benešových dekretů.

"Prezidentské dekrety zaměřené proti Němcům a Maďarům jsou nyní označovány nejen za 'legální a legitimní', ale požaduje se, aby se staly základem práva Evropské unie," napsal FAZ.

Zřetelné ochlazení na politické úrovni se už promítlo i do nálad české veřejnosti. Ještě v roce 1999 hodnotilo podle Sociologického ústavu Akademie věd česko-německé vztahy pozitivně 80 procent lidí. Letos v březnu to už bylo jen 56 procent Čechů.

Včerejší výročí atentátu na Heydricha necelé tři týdny před volbami využili kromě Zemana i další politici stran, zdůrazňujících v předvolební kampani "národní zájmy". Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla se spolu s předsedou sněmovny a ODS Václavem Klausem stal hlavním řečníkem slavnostního večera v pražském kině Blaník na počest 118. výročí narození prezidenta Edvarda Beneše i výročí atentátu na Heydricha.

"Spor o jeho osobu není sporem o historii, ale o přítomnost a budoucnost našeho národa," prohlásil o Benešovi Klaus. "Zůstává symbolem demokracie a národní samostatnosti, patří k velkým státníkům našich moderních dějin. Nesmíme dovolit, aby se ho dnes z paměti našeho národa snažili vymazat lidé, kteří jeho velikosti ani zdaleka nedosahují," řekl Klaus. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.