Zeman tápe v ústavě, poslanecký mandát podle něj vzniká slibem

Prezident Miloš Zeman má mezery ve znalosti ústavy. V nedělních Hovorech z Lán Českého rozhlasu trval na tom, že mandát poslance vzniká složením slibu. Ve skutečnosti ale vzniká už zvolením. Zákonodárci slib skládají na prvním jednání Sněmovny, bez něj funkci nemůžou vykonávat.

Podle prezidenta Miloše Zemana mandát poslance vzniká složením slibu. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Zeman se odvolával na svou zkušenost šéfa dolní komory, které předsedal od června 1996 do června 1998. Podle něj "vždy bylo považováno za samozřejmé, že mandát poslance vzniká - a tedy i nároky, které z tohoto mandátu plynou - složením slibu".

Co říká ústava

Článek 19

(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
(2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.

V článku 19 ústavy se však jasně stanoví, že "mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením".

Poslanec podle ústavy složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní. Stejný postup je i v případě senátora.

Slib poslance a senátora zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Pokud poslanec slib nesloží vůbec, nebo jej složí s výhradou, jeho mandát zaniká, píše se v ústavě.

Zeman v rozhovoru také uvedl, že nově zvolené poslance nepozve 28. října na Hrad na oslavu výročí vzniku samostatného Československa. Volby do Sněmovny se totiž budou konat jen pár dní před tím - 25. a 26. října.